Erich Kühnhackl se před šedesáti lety narodil v Citicích. Patří k nejslavnějším odchovancům sokolovského hokeje. V kariéře oblékal reprezentační dres, ne český, ale německý. A reprezentaci Německa vedl jako trenér. Aktuálně působí v organizačním výboru letošního MS. V České republice stále populární osobnost vzpomíná na doby, kdy se po ledě proháněli Hlinka nebo Pouzar, s Lálou se dokonce sešel v jednom klubu…

Jak jste zatím spokojený s průběhem šampionátu?


Jsem velice spokojený. Diváci jsou v limitu. A německé družstvo hrálo některé zápasy velice dobře. V základní skupině jsme byli na druhém místě. Kdyby mi to někdo řekl před mistrovstvím, odpověděl bych mu, že je to snad jen sen.


V Gelsenkirchenu padl světový rekord v návštěvnosti. Na zahajovací zápas Německo – USA přišlo téměř sedmdesát osm tisíc diváků (77 803). Máte radost?

V Německu je číslem jedna fotbal. Všechny ostatní sportky, házená, basket, volejbal i hokej, jsou číslo dva. Proto byl tento zápas pro hokej velice důležitý. Pro budoucnost hokeje. Navíc Německo porazilo Ameriku.

Může tento zápas promluvit do nárůstu členské základny v Německu?

Podívejte se kolem sebe. Teď po zápase je tady spousta dětí, mladých lidí. Všichni se zajímají o hokej (Kühnhackl se během rozhovoru třikrát fotil s dětmi navlečenými do německých hokejových dresů – pozn. red.). U nás je velice dobrá liga a tento zápas je dobrý i pro celý německý hokej. Hlavní je, že národní mužstvo musí hrát ve světové špičce. Musí se pohybovat okolo osmého až desátého místa. Nesmí se stát, aby Němci bojovali jenom o sestup, to by pro nás byla hrůza.

Velmi odbře mluvíte česky…

….moc dobře ne, spíš se pokouším.

Jak vnímáte český hokej?

Na mistrovství světa jsem viděl jenom váš jeden zápas. Je to těžké pro každý národ. Na olympijské hry a na mistrovství světa musíš vždy mít ty nejlepší hráče. To je těžké u nás, u Čechů to samozřejmě platí také.

Vy jste sváděl s československými hokejisty obrovské bitvy, kdo z nich vám nejvíc utkvěl v paměti?

Vy jste měli tolik dobrých hráčů. Od Pospíšila přes Ivana Hlinku až samozřejmě po Jaromíra Jágra.

Nejvíc mi pomohl Václav Nedomanský. To pro mě byl vzor. Jak on hrál hokej, to byla fantazie.

V Německu působil dlouho také Jiří Lála. Dokonce jste se sešli v jednom klubu. Vzpomínáte na něj?

No jistě. Já trénoval, on byl v Regensburgu manažer. Jirka Lála byl výborný hokejista. To je hráč, který to má nejen v rukou, ale také v hlavě. On byl z Českých Budějovic, že?

Jistě, i proto se na něj ptám…

…tam jsem často hrával.Pamatuju si na Jaroslava Pouzara, který pak působil v Rosenheimu. Všichni tito kluci, proti kterým jsem hrál v nároďáku, byli výborní hokejisté. Uměli všechno.

Kdo si podle vás zahraje hokejové finále MS 2010?

Vzpomeňte si třeba na zápas Kanada - Švýcarsko (1:4 – pozn. red.). Tady se tipuje strašně těžko. Náš tým se dostal mezi nejlepší, už jen ten úchvatný postup do play off. Pro celý německý hokej to je senzace. Byli jsme druzí ve skupině, postoupili jsme mezi dvanáct nejlepších, všechno ostatní už bylo nad plán. V Kolíně jsem sledoval ruský tým, hraje opravdu dobře. Podle mě ale vyhraje manšaft, o kterém by vás dřív ani nenapadlo, že se stane mistrem světa. Švýcaři dávali Kanaďanům, jako nevím co! Proč ne. Pro hokej to je určitě velmi dobrá věc. Myslím, že mistrovství světa se nám daří.