Věřil jste, že byste mohl figurovat v nominaci trenéra Jandače?
Věřil jsem, že bych tam mohl být. Šance byla celkem slušná. Moc jsem si to přál a nakonec to vyšlo.

Josef Jandač říkal, že některé hráče o jejich nominaci informoval dopředu. Patřil jste mezi ně?
Ne. Nevěděl jsem to.

Sledoval jste v televizi přímý přenos z nominační tiskové konference?
Nedíval jsem se. Byl jsem zrovna s dcerkou na školičce bruslení v Říčanech, která začínala také ve čtyři hodiny. Dozvěděl jsem se to až potom.

Kdo vám tuto radostnou novinu zvěstoval jako první?
Zavolal mi to Petr Kadeřábek z Českého rozhlasu.

Třikrát jste si zahrál na mistrovství světa a máte doma bronzovou medaili. Olympiáda je ale ještě výš než světový šampionát?
Určitě. Olympiáda je ve světě sportu úplně nejvíc. Je to splnění velkého snu.

Co říkáte rozlosování olympijského turnaje? Ve skupině váš čeká nejdříve domácí Korea, poté Kanada a na závěr Švýcarsko.
Koreu jsme viděli hrát část zápasu v Moskvě na Channel One Cupu v Moskvě proti Finsku. Bylo to jen krátce, ale i tam se dalo vypozorovat, že se jedná sice o trochu exotického, ale nesmírně houževnatého soupeře. Největší zbraní Korejců je dobré bruslení.

Kanadský výběr by měl být bez hráčů z NHL o poznání slabší než na jiných velkých turnajích. Souhlasíte?
S Kanadou jsme hráli na turnaji v Rusku a hrozně mě překvapilo, jak hrála rychlý hokej. Rychlostí předčila i Finy, kteří pro mě byli vždycky jasně nejlepší bruslaři. Odehráli jsme s ní v Moskvě velice kvalitní utkání. Sice tam nejsou hráči z NHL, ale i tak je to hodně silný tým.

A třetí ve skupině Švýcaři?
S nimi to bývá vždycky hodně vyrovnané. Každopádně můžeme očekávat těžký zápas.

Kdy máte sraz před olympiádou?
Šestého února se hraje poslední extraligové kolo a o den později večer odlétáme. KHL končí již o týden dříve, takže skupina hráčů z této soutěže bude trénovat v Praze a odlet má naplánovaný den před námi.

Nemáte trochu obavy z časové posunu a aklimatizace na asijském kontinentu?
O tom jsem ještě ani nepřemýšlel. Ale neviděl bych to jako nějaký problém. Když jsem hrál KHL ve Slovanu Bratislava, tak jsme také létali dálky na asijský kontinent. I když je fakt, že jsme letěli na zápas a pak hned zpátky. Tady letíme dřív a na aklimatizaci bude dostatek času. To bude v pohodě.

Ve vašem klubu v Chomutově byly na začátku sezony problémy s výplatami. Alespoň to tak prosakovalo na veřejnost. Už je to v pořádku?
Už je to dobré. Vyříkali jsme si to. Obě strany si k tomu řekly své a po finanční stránce už je teď všechno v pohodě.

A co po té sportovní? Co chcete ještě ze zbytku sezony vytěžit?
Těžko říct. Zbývá ještě dvanáct zápasů a musíme z nich vyhrát co nejvíce. Kolem desátého místa v tabulce je to hrozně našťouchané. Stačí tři prohry a propadnete se pořadím hodně dolů. A v případě třech vítězství zase naopak. Každopádně chceme skončit do desátého místa, abychom se dostali do předkola play off.

Do rodných Českých Budějovic se občas dostanete?
Skoro vůbec.

Ale výkony Motoru ve WSM lize sledujete?
První ligu sleduji výsledkově. Vždycky se dívám, kdo dal za Motor góly. Vím, že se vrátili Venca Nedorost, Zdeněk Kutlák a Filip Novák. V Budějovicích je teď dobré mužstvo.

Neuvažujete o tom, že byste se stejně jako oni jednou vrátil domů?
Na tuhle otázku teď neumím odpovědět. Nevím, co bude v budoucnosti. Otázka je, jak dlouho ještě budu schopen hrát na té nejvyšší úrovni. Ale nikdy neříkej nikdy. Rozhodně ani tuto variantu nevylučuji. Třeba si někdy za Motor zahraji.