Hokejovým příznivcům, zejména těm na jihu Čech, ho představovat snad ani netřeba… Štrba je bývalým extraligovým hokejistou, má na kontě mimo jiné dva tituly se Spartou a také 12 reprezentačních startů. Dost pestrá minulost na to, aby měl u mladíků přirozenou autoritu…

Jihočeský rodák se vrací do klubu v nové, trenérské roli a s cílem zachránit juniorský tým Motoru v nejvyšší soutěži.

Plánoval jste v nějakém časovém horizontu návrat do Českých Budějovic? Anebo je náhoda, že se juniorce zrovna nedařilo a vedení shánělo trenéra?

S novým klubem, o který se postarali Standa Bednařík, Radek Bělohlav, Eda Turek, Aleš  Kotalíka a spol., jsme komunikovali, protože o mně věděli, že se mládeži věnuji, mám svou tréninkovou akademii. Ptali si mě, zda bych měl někdy v budoucnu zájem trénovat v klubu. A kdyby se objevila nějaká možnost, tak by se ozvali, samozřejmě by záleželo na podmínkách, koho bych trénoval a tak dále… Řekli jsme si své představy, pak to odeznělo, trenérské  posty se obsadily, ale v kontaktu jsme zůstali. Před čtrnácti dny jsem dostal nabídku, která se týkala staršího dorostu. Nebyl na tom dobře, posléze mi ale volali, jestli bych nevzal juniorku, že je na tom daleko hůř. Že k tomu směřuje delší dobu, nefunguje podle představ a v klubu se bavili o tom, že je třeba udělat změnu.

Byl jste volný a připraven okamžitě sbalit trenérské nádobíčko, vyrazit do Budějovic?

Má hokejová akademie mě maximálně vytěžuje, takže volný jsem určitě nebyl. Ale jde o Budějovice, mám k nim vztah,  a tak jsem slíbil, že když bude třeba, tak pomohu.Akademie funguje dál a já na nabídku kývl. S tím, že do akademie budu dojíždět podle toho, jak mi čas dovolí, když nebudu mít v klubu povinnosti.

V pondělí vás vedení představilo juniorům. Co se dělo pak? Hráči měli hlavy hodně dole…

Kluci byli hodně dole, ale úterní trénink už byl živější. Je to v hlavě, není příjemné, když se prohrává. Sbíral jsem informace od Filipa Turka; kolega Milan Kupka zná hráče víc, já je neznám vůbec, takže je musím co nejdřív poznat. Zjistit jejich charakter, jejich osobnost, abych věděl, jak na ně zatlačit, aby podali co nejlepší výkon.

Takže hlavně burcujete?

Kluci mají psychiku mizernou, protože se jim nedařilo, prohrávali. Nejdůležitější je, abychom teď tým nastartovali a začalo se nám dařit. Tréninky jsou od toho, aby je hokej znovu začal bavit, uvolnili se, nemysleli na to, že nedali gól. Zakázal jsem, aby někdo kroutil hlavou. Řekl jsem, že když to někdo udělá, dá pětistovku do kasy! Stalo se, že se někomu povedla akce, pěkná klička, ale kluci stáli opření o manťák a nereagovali. Řekl jsem: Borci, zabouchejte si, snažte se dostat do pohody! Ti kluci hokej umějí, jsou šikovní, jen se na to musí rozpomenout.

První váš dojem byl jaký?

První čtvrthodina mě vyděsila. Připadal jsem si jako někde na pohřbu. Hned na ledě jsme si řekli, že takhle ne. Možná to bylo tím, že mě v roli trenéra neznají, někteří si ještě pamatují, jak jsem hrával. Milana Kupku znají víc, některé ještě trénoval. Je to samozřejmě očekávání: Noví lidé, jiný trénink, tak co se bude dít? Musíme zapracovat nejen na psychice, ale i taktických věcech. Dostat do kluků herní zodpovědnost, disciplínu. Už čtvrteční zápas nás prověří. Doufám, že dopadne dobře a začneme sbírat body, abychom se dostali z nejhoršího.

(Celý rozhovor s Martinem Štrbou najdete ve čtvrtečním vydání Českobudějovického deníku.)