Jihočeši sice určitě nebyli lepší, ale přesto ještě ve druhé třetině vedli o dva góly 3:1. Pak se však projevila přece jen větší kvalita soupeře. „Měli jsme utkání výborně rozehrané,“ souhlasí i trenér Václav Prospal. „Dali jsme však soupeři možnost vrátit se do hry přesilovkou, kterou využil. Přesilové hry má Brno nadstandardní a vrátilo ho to do zápasu. Jak se nám to děje celý rok, tak jsme utkání dokázali opět ztratit,“ zklamaně zakroutí hlavou.

Pondělní duel pro Kometu rozhodli rozdíloví hráči. Především její první formace Mueller – Holík – Zaťovič, kterou na přesilovky doplnil dvougólový Jakub Klepiš. Nejlepším hráčem celého zápasu však byl jednoznačně urostlý americký vlasáč Peter Mueller, který k vítězství svého týmu přispěl skvělým výkonem a čtyřmi body.

Zabijáckou formaci Komety je složité ubránit. Především v oslabení. „Dá se na ně připravit a věděli jsme, že jsou to rozdíloví hráči. Přesilovky s nimi hraje Klepiš, který dal dva góly, když dostal krásně nalito. Na nic nečekal a vystřelil. Byly to dva góly, které soupeře vrátily do hry a narostlo mu sebevědomí,“ všiml si Prospal.

Recept na nejlepší hráče soupeře znal. „Jsou to na extraligu nadstandardní hráči, ale nejvíc jejich sílu eliminujete tím, že se nenecháte vylučovat. Fauly jsme zase udělali a nakonec to skončilo tak, jak se nám krystalizuje celá sezona. Prohráli jsme o gól, když ve třetí třetině uděláme dvě obrovské individuální chyby při rozebrání hráčů nebo v rozehrávce. Rozhodující gól se pak odrazí od našeho vlastního obránce mezi nohy brankáře,“ nemůže českobudějovický trenér uvěřit.

Dva góly zaznamenal v domácím dresu Zdeněk Doležal, jenž je aktuálně nejlepším útočníkem Motoru. „V posledních zápasech se prosazuje, což je pro něj jedině dobře. Ale nevím, kde to bylo na začátku soutěže. Šancí měl tolik, že gólů mohl mít už pětadvacet,“ připomíná patnáct Doležalových extraligových gólů. „Střelu má velmi dobrou, což prokazuje. Jenom mě zaráží, proč nestřílí víc. V první třetině dá v přesilovce krásný gól do šibenice. Pak se to k němu za chvilku odrazí znovu, ale on už někam nahrává. Střelec by měl zavřít oči a udělat to znovu,“ má jasno.

V tabulce je Motor až na samotném dně, play off je v nedohlednu, z posledních dvanácti zápasů mužstvo vyhrálo pouhé dva. Motivovat hráče v takové situaci není vůbec jednoduché. „Kluci jsou z toho samozřejmě nešťastní,“ je si Prospal vědom. „Že bojují a pracují, to by mělo být samozřejmé. Je to jejich práce, kterou milují. Alespoň doufám. Chyby se opakují a je to pochopitelně frustrující. Ale na druhou stranu to, co děláme v tréninku, se potom projeví i v zápasech. Hráčům to ukazujeme na ledě i na videu. To jsou věci, které pokud do sebe nedostanou, tak je chyba v herním myšlení,“ míní.

Jeho týmu chybí plejer typu třeba právě Mullera. „Před druhým gólem viděl díru mezi obránci, vletěl tam a nahrál nazpátek Klepišovi, protože věděl, že tam někde je. „To je hokejový moment. Ale další věci, jako rozebrat si hráče před čtvrtým gólem soupeře, to je prostě něco, co bychom měli v této fázi sezony zvládat,“ má kouč jasno.

Pro psychiku týmu je letošní nepovedená sezona hodně náročná. „Na hráčích to leží. Někdy jsme na ně tvrdší, jindy se zase snažíme situaci odlehčit. Pro humor tady ale prostor moc není,“ je si vědom. „Kluci tady dlouho hráli první ligu a teď se prokousávají přes extraligu. Bohužel jsme se naučili prohrávat. Jak jsme tady dva roky vyhrávali, tak teď prohráváme. Je to šestnáctý zápas, který jsme ztratili, když jsme buď vedli, nebo jsme šli do třetí třetiny za nerozhodného stavu. Jak teď řekl v hodnocení Švédských her trenér národního týmu, že dobrý tým by to uhrál, když vede. My asi dobrý tým nejsme, což říká i naše postavení v tabulce,“ posteskne si.

Větší část zápasu odehrál Motor jen na čtyři obránce. Trenéři posadili mladíky Kubíčka s Lytvynovem. „Pracuji s hráči, které tady máme. Nikdo jiný nepřijde, aby nám pomohl. Mládí není zásluha, proto naši dva kluci seděli. Nedáváš to, tak nebudeš hrát. To je jednoduché. Průšvih je ten, že beků máme do konce sezony jen šest. Prostě pracujeme s tím, co máme,“ jen pokrčí rameny.

Kometa odjížděla spokojenější. „Jsme rádi za tři body,“ uznal brněnský asistent Jan Zachrla. „Zápas pro nás nezačal moc dobře. Vstoupili jsme do něj dost lehkovážně, a i když jsme si vytvořili nějaké šance, tak jsme je neproměnili. Soupeř nás ve dvou přesilovkách potrestal. Začátek jsme trochu zaspali. Potom nemohu říct, že bychom dominovali, ale měli jsme více ze hry i gólových šancí. Až na samotný závěr jsme utkání zvládli dobře,“ zhodnotil duel.