Šenkeřík o bronzu, minulé sezoně i konci v Motoru: Nehrál jsem důležité situace

Teď má před sebou volbu, kterou rozhodně nechce uspěchat. Stále totiž vyhlíží lukrativní angažmá v nejvyšší soutěži. Nebrání se však ani cizině. „Není to o penězích, rád bych ale ještě něco dokázal. Dřel jsem kvůli tomu celý život. Zároveň mi to musí dávat smysl,“ zdůrazňuje 32letý obránce.

Špatnou sezonu Motoru odneslo 10 hráčů. Stal jste se součástí čistky?
To nedokážu posoudit. Má pozice se totiž změnila už na začátku sezony, na rozdíl od posledních let jsem už nehrál přesilovky, ve kterých jsem byl týmu prospěšný. Místo dvaceti pětadvaceti minut jsem hrál už jenom třináct, výjimečně sedmnáct. Konec v Motoru se tak dal čekat. Jeden den jsem se pak bavil s novým sportovním manažerem Jirkou Novotným, který mi řekl, že klub se mnou na příští sezonu už nepočítá. Bylo to férové jednání, jsem rád, že jsem nemusel čekat do konce dubna. Rozhodli se jít jinou cestou, nikomu nemůžu nic vyčítat.

Byla absence na přesilovkách náznakem, že klub s vámi nepočítá?
Celkově jsem přestal chodit na důležité situace – jak tomu bylo v sezoně, ve které jsme vybojovali bronz, nebo i předchozím angažmá ve Varech. Myslím si, že jsem si počínal docela obstojně. Možná jsem to měl řešit trejdem. Pořád jsem však věřil v bod zlomu, návrat do starých kolejích. Za první rok v Budějovicích jsem si totiž vybudoval nějakou pozici, měl jsem 30 bodů. Bohužel je to pryč.

V předloňské sezoně, vaší první v Motoru, jste získali extraligový bronz. Čekal jste takový úspěch?
Když jsem viděl, jaké se skládá mužstvo, jak přichází charakterově výborní kluci, tak jsem věřil v umístění okolo šestého místa. V play-off se pak ukázaly naše zkušenosti, dotáhli jsme to do semifinále. Pak jsme chytli Spartu. Kdybychom ji možná nedostali, tak jsme třeba ve finále. Na to se ale samozřejmě nehraje. Každopádně na první rok mám hezké vzpomínky, měli jsme výbornou partu, kterou jsem ještě nezažil. Všichni táhli za jeden provaz.

Hrál jste vedle velmi zkušených hráčů Gulaše, Pecha…
S Gulim a Pecháčkem jsme hráli přesilovku, sedělo nám to. Z hokejového důchodu se nám navíc vrátili Jiřina (Jiří Novotný) a Mižu (Michal Vondrka), hodně nám pomohli. Byli tam však další skvělí hráči, včetně Stuarta Percyho, který si plnil defenzivní povinnosti, dobře ale i podporoval útok. Celý tým výborně šlapal. Odzadu to jistil Hrášek (Dominik Hrachovina), s jehož taťkou jsem ještě ve Zlíně hrál inline. (úsměv) Chytal výborně, pak se zranil a Honza Strmeň nás díky vítězné šňůře dotáhl do TOP 4.

Loňský ročník vám naopak vůbec nevyšel, do poslední chvíle jste bojovali o vyhnutí se baráži. Co bylo jiné?
Po úspěšné sezoně se uskutečnilo velké množství změn. Sice se říkalo, že mužstvo tolik neoslabilo, odešli však důležití hráči, kteří se nenahradili. Martin Beránek a David Štich zamířili do Mladé Boleslavi, Jindra Abdul do Litvínova, Vožuch (Daniel Voženílek) do Třince, Pisky (Jan Piskáček) do Plzně. Definitivně skončili Jiřina a Mižu. Po sezoně jsme se pak bavili, že kdybychom toto mužstvo udrželi, tak se možná dočkáme ještě něčeho většího. Před loňským ročníkem jsem pak očekával, že budeme hrát o play-off. Hra o sestup mě však nenapadla. Byli jsme rádi, že jsme v předposledním utkání porazili Kladno.

V Českých Budějovicích jste strávil dvě sezony, předtím více než tři v Karlových Varech. Dá se říct, že jste se v posledních letech usadil?
Na začátku kariéry jsem nedostával tolik šancí, chtěl jsem hrát. Přecházel jsem z klubu do klubu. Když se na to podívám zpětně, tak to asi nebylo úplně nejlepší řešení, v nějakém klubu jsem i mohl vydržet déle a počkat si na příležitost. Po čtyřech dobrých sezonách ve Varech přišla nabídka z Budějovic, která mě oslovila. Nebylo to lehké rozhodnutí, ale líbilo se mi, jak se tam skládá tehdejší mužstvo.

Po dvou letech však přichází konec. Jaká bude vaše další hokejová budoucnost?
Aktuálně jsem stále bez angažmá. Vzhledem k tomu, že jsem hrál málo, tak jsem udělal 13 bodů a od ofenzivního obránce se čeká víc. Nabídky samozřejmě byly, nějak to ale nevyšlo. Teď jsem ve fází čekání, co přijde.

Do kdy chcete čekat?
Konkrétní termín nemám, nechávám to na svých agentech. Momentálně probíhají letní přípravy, pro kluby je teď finančně nevýhodné angažovat hráče. Poslední sezony jsem měl dobré, dělal jsem pravidelně přes 20 bodů a byl v TOP 10 bodování obránců. Věřím, že se něco najde.

Lákalo mě jít do týmu, který může být úspěšný, říká posila Motoru Petr Šenkeřík

Sám jste to zmínil, některé kluby nevyšly. Přiblížíte proč?
Všechno to byly možnosti z extraligy. Měl jsem vytipovaný jedem tým, kam jsem vyložené chtěl jít, kvůli tomu jsem upozaďoval i další nabídky. Na dané mužstvo jsem byl až možná moc upnutý. Ostatní pak samozřejmě hledali další hráče, dobře vím, že jsem nebyl jediný na jejich listu. Takový je ale hokej. Budu trénovat, čekat než agent přijde s nabídkou.

Máte za sebou dvě zahraniční angažmá. Byl byste znovu ochotný jít do toho?
Určitě ano. Kariéra rychle utíká, něčemu novému bych se nebránil. Prioritou ale zůstává extraliga, která je kvalitní soutěží. Rok od roku je i díky příchozím cizincům lepší. Patří k nejkvalitnějším v Evropě. I proto bych rád v ní zůstal.

Jste odchovancem zlínského hokeje. Je možnost, že byste za klub po více než 10 letech znovu nastupoval?
S Robertem (Hamrlou) jsme mluvili ke konci minulé sezony, bylo to ještě před baráží. Nabídku od klubu mám. Říkali jsme si, že si po sezoně zavoláme.

Zvažujete nabídku od Beranů?
Nechci, aby to vyznělo špatně. Věřím tomu, že pořád mám na to nastupovat na vyšší úrovni. Prioritou tak zůstává extraliga. Zájem od rodného Zlína je ale pochopitelně potěšující, mám tu celou rodinu.

Šlo by vyjádřit v procentech, jaká je pravděpodobnost, že vás fanoušci Zlína uvidí od září ve žlutomodrém dresu?
Nerad spekuluji, v této chvíli bych to tak nechtěl uvádět. Nikdy nevíte, co bude zítra, nebo za měsíc.

Petr Šenkeřík: Na Ukrajině jsme se cestou na zápas ztratili

Za ševce jste naposledy nastoupil v sezoně 2012/2013…
Z nějakých důvodů mi to tehdy bylo ukončeno. Nejsem však jediný zlínský odchovanec, který byl takto odejit. Více bych se k tomu už nechtěl vracet.

Zlín z extraligy sestoupil v sezoně 2021/2022. Jak jste to prožíval jako odchovanec klubu?
Směřovalo to k tomu. V posledních sezonách se hrálo dole. Dalo se čekat, že to takto nepůjde donekonečna. Takový osud jsem klubu určitě nepřál, jedno mi to pochopitelně nebylo – pocházím odsud, mám zde kamarády, rodinu. Extraliga by tu měla být. Stejně jako nejvyšší soutěže ve fotbal. Návrat do extraligy bude hodně těžký.

Berani v minulém ročníku ovládli Chance ligu, skončili v baráži. Jak jste sledoval jejich pouť?
Na zápasy jsem se vůbec nedíval, vzhledem k našemu programu to nešlo. Sledoval jsem výsledky na livesport. Chance liga je jiná soutěž, oproti extralize živelnější, ne tolik technická. Ze začátku jim to nešlo, pak se jim podařily zápasy a zaslouženě šli do finále.

A baráž?
Myslel jsem si, že to skončí 4:0, A když to dobře vyjde, tak Zlín vyhraje jeden zápas. Kdyby nastoupil proti Kladnu hned po konci základní části extraligy, tak by na něj stále neměl. Kvalitativní rozdíl je velký.