Svůj podíl na tom měl i Tomáš Pier, jenž si udělal v Rakousku jméno svým působením u hokejistů Grazu. „To mi kdysi zařídil bývalý masér Dynama „Kendy“ Bezpalec, jenž poté masíroval extraligové hokejisty Mountfieldu. Zavolal mi, že Graz je tu na soustředění, že hraje nějaký přátelák a že by potřebovali maséra, zda bych si to nechtěl zkusit,“ vzpomínal Pier.

Když loni šel k rakouskému nároďáku, nebyl už žádným nováčkem. Měl za sebou i působení v tehdy druholigových Prachaticích a poté i v třetiligové juniorce Dynama.

Není tudíž divu, že ani Rakušané neměli vůči jeho fungování u mužstva žádné výhrady. Naopak: „Hned poté, co jsme v Ingolstadtu dohráli, mi vedení rakouské výpravy nabídlo, zda bych s nimi nechtěl za rok do Švédska zase jet. Samozřejmě, že jsem souhlasil,“ zakončil českobudějovický masér před rokem své povídání pro Deník.

A nezůstalo jen u příslibu. „Rakušané mi opravdu zavolali, že se mnou počítají,“ potvrdil Pier a nijak se netajil tím, že ho nabídka velice potěšila. „Byl jsem strašně rád.“

Poslední červnovou neděli se tudíž vydal autem z jihočeské metropole do Vídně a odtud dál letadlem už s výpravou in–line hokejistů Rakouska do Karlstadu. „Oleje a emulze jsem měl s sebou v letadle v baťůžku, zbytek materiálu putoval autobusem z Vídně přímo do Karlstadu.“

Rakušané v elitní části turnaje měli v základní skupině za soupeře Švédy, Finy a Slovince, zatímco ve druhé hrály Česko, Německo, USA a Kanada. „První zápas jsme dostali od Švédů nadílku, Finy jsme ale porazili 3:2, a kdybychom zdolali i Slovince, zůstali bychom v áčku,“ vysvětluje Pier. Jeho Rakušané však se Slovinskem prohráli a čekala je kvalifikace o udržení v elitní části MS se Slováky.

„Měli jsme smůlu a prohráli, takže jsme šli zpátky do béčka,“ přibližuje trošku složitý systém, kterým se mistrovství světa in–line hokejistů hraje. „Pokračovali jsme v B–skupině a tu bez potíží vyhráli,“ dodává.

Tomáš Pier si už loni nemohl své působení ve funkci maséra rakouské reprezentace vynachválit, teď tomu bylo stejně. „Kluci mě přivítali jako starého známého,“ usmívá se. „Mužstvo se moc nezměnilo, akorát k němu přišel nový hlavní trenér.“

Zatímco loni v Německu na světový šampionát v in–line hokeji byly slušné návštěvy, v Karlstadu se prý chodilo jen na domácí Švédy. „Švédsko je ale nádherná země a pro mne už jen účast na šampionátu je další výborná zkušenost. Bylo to zase něco nového a jsem moc rád, že mě Rakušané vzali s sebou,“ zdůrazňuje.

V Česku mu ani loňské působení u rakouské reprezentace k angažmá v nějaké vyšší soutěži nepomohlo, a tak jezdil po práci masírovat fotbalisty Dobré Vody. „Cirka před deseti lety jsem dva roky hrál a kluky znal,“ podotýká.

Fotbal na Dobré Vodě podle něj šel hodně nahoru. „Taky zázemí se tam poslední dobou zlepšilo,“ dodává s tím, že nějaké lukrativnější nabídce by se nebránil. „Chtěl bych maséřinu dělat na profesionální úrovni, klidně i v zahraničí,“ dává najevo, že němčinu zase o něco víc vypiloval.

A co rakouští in–line hokejisté? „Hráči i manažer mi poděkovali a řekli, že příští rok je mistrovství světa v Pardubicích, takže moje účast je prý jasná,“ uzavírá Tomáš Pier.