Dukla přitom nevypadala jako klub, který by měl nějak hlasitě bušit na extraligová vrata. Postupovými ambicemi se netajily Kladno a Poruba, nebránil by se asi ani Vsetín. Po loňské zpackané sezoně působil celek z Vysočiny výrazně skromněji.

„Ale věděli jsme, jaký máme tým. Musím pochválit trenéra Viktora Ujčíka, jaké dokázal poskládat mužstvo. Máme vyrovnané čtyři lajny, skvělou partu a Ujča s klukama mluví hokejový jazykem, kterému oni rozumí,“ oceňuje Kristek trenérův přínos.

V základní části Chance ligy skončila Jihlava druhá za Kladnem. „Už v základní části jsme hráli dobrý hokej, ale měli jsme i trochu smůlu,“ míní Jihočech v čele tradičního klubu.

Ve čtvrtfinále play off proti Litoměřicím ale stál jeho tým na pokraji propasti. Prohrával 1:3 na zápasy a v pátém duelu byl pár minut od vyřazení. Sérii však dokázal otočit a nastartoval spanilou jízdu směrem k nejvyšší soutěži. „Litoměřice pro nás byly nejméně příjemný soupeř. Mají výborného trenéra Davida Bruka, který tam odvádí skvělou práci. Stejně jako u nás Viktor Ujčík. Byl to parádní hokej, na který se dalo dívat. Ale utekli jsme hrobníkovi z lopaty. To je fakt,“ připustí.

V semifinále vyřadili Jihlavští hladce 4:0 na zápasy Vsetín. „Nebylo to ani zdaleka tak jednoduché, jak by napovídal výsledek. Byl to boj a Vsetín si zaslouží stejný respekt jako Litoměřice. Přední celky Chance ligy jsou podle mého názoru na stejné úrovni jako spodek extraligy,“ je Kristek přesvědčen, i když letošní výkony Motoru jako nováčka nejvyšší soutěže jeho slova dost vyvrací…

V úvodu finálové série dokázala Dukla zaskočit favorizované Kladno a vyhrála oba úvodní duely na jeho ledě. „V médiích bylo Kladno prezentováno jako jasný favorit a mezi řádky jsme vyčetli, že už je vlastně v extralize. To kluky i celý klub nakoplo a strašně se semkli. I když máme k soupeři obrovský respekt, Jágr s Plekancem jsou ikony našeho hokeje, tak si nenecháme nic líbit. Naší výhodou jsou čtyři vyrovnané řady a strašná obětavost. Kluci hrají tak, jak se play off hrát má. Padají po hlavě do střel. Ještě nás čeká dlouhá cesta, ale Kladnu nedáme nic zadarmo a budeme bojovat jako lvi,“ vzkazuje soupeři.

Výrazný rozdíl je vidět na klíčovém postu brankáře. Zatímco Kladno zde má očividné problémy, v brance Jihlavy září jednadvacetiletý ruský mladík Maxim Žukov. „Je to hráč Toronta, kterého máme zapůjčeného. Vynikající gólman. Velký podíl na jeho příchodu má náš trenér brankářů Petr Jaroš. To byl opravdu mistrovský tah, že se nám ho povedlo přivést,“ oceňuje. „Dostat se do extraligy je pro všechny velké lákadlo. Příští rok to bude těžší,“ je si vědom.

Třetí zápas je na programu ve středu v Jihlavě (17.30). „Jdeme se bít. V týmu panuje vynikající atmosféra a je jen škoda, že na zápasech nemohou být diváci. To nás strašně mrzí. Jinak by bylo absolutně vyprodáno,“ lituje.

V Jihlavě se už ani nemusí bát, že by v případě postupu neměli extraligu kde hrát. „Kvůli pandemii se o něco odložila výstavba nové arény, takže ještě jednu sezonu budeme hrát doma v Jihlavě. Před dvěma lety jsme byli v extralize, stadion splňuje požadavky pro nejvyšší soutěž,“ ujistí. „Sportovně i ekonomicky je výhodné hrát extraligu. Určitě se tam chceme dostat,“ jednoznačně deklaruje.

Právě po ekonomické stránce není letošní sezona vůbec jednoduchá. „Na vstupném jsme přišli o spoustu peněz. To jsou mnohamilionové škody, které nám nikdo nenahradí. V úvodu sezony jsme hráče dokonce posílali do práce. Pro naše partnery to byl dobrý signál, že nehrajeme jenom hokej. Kluci to pochopili, vzali s humorem a ještě si vydělali nějaké peníze. V extralize bychom to asi neudělali, ale rozdíly v příjmech v extralize a Chance lize jsou obrovské,“ zdůrazní.

Jako českobudějovický patriot pochopitelně sleduje i dění ve svém rodném městě. „Do Motoru přichází jako trenér Jarda Modrý. Měl jsem ho v Plzni, když jsem tam dělal ředitele, ale známe se od dětství. Držím mu palce,“ posílá vzkaz domů na jih.

Lhostejný mu není ani osud fotbalového Dynama, kterému před lety řediteloval. „Fotbal samozřejmě také sleduji. Sezona má nějaký vývoj, ale Dynamo se letos v lize určitě udrží. Sledoval jsem i finále volejbalové extraligy. Držel jsem pochopitelně palce Jihostroji, i když jsem kamarád nejen s jeho trenérem Rendou Dvořákem, ale i s karlovarským koučem Jirkou Novákem. Byla to škoda, titul byl blízko, kluci ale bojovali parádně,“ ocenil Emil Kristek i výkon českobudějovických volejbalistů.