S hokejem jste začínal ve Slavii. Jste rodilý Pražák?
Ano. Ve čtyřech letech jsem začínal na stadionu Slavie v Edenu.

Do kolika let jste vydržel v sešívaném dresu?
V osmnácti letech jsem odcházel do zámoří do juniorské WHL.

Když se zpětně ohlédnete, byla podle vás tato cesta lepší, než zkusit zabojovat o místo v tehdy ještě extraligovém týmu Slavie?
Určitě bych neudělal nic jinak. Působení v zámoří mi dalo hodně zkušeností. Bylo pro mě rozhodně přínosem tam odejít.

Uměl jste anglicky, když jste odcházel za velkou louži?
Uměl jsem. Ale přízvuk a hokejovou terminologii jsem se naučil až tam. Pro mě to tam bylo super. První roky byly skvělé. V Brandonu se mi moc líbilo. Měli jsme tam perfektní zázemí. Pak jsem ale byl dost zraněný. Měl jsem rozřízlý prst a zlobila mě kyčel. Zdravotní problémy mi později pobyt znepříjemnily. Ale tím, že jsem byl v Americe, tak o mě bylo výborně postaráno. Byl jsem draftovaný New Yorkem Rangers a operaci kyčle mi dělal lékař, který je vyhlášený po celých Státech. Dodneška drží dobře.

V zámoří jste strávil čtyři roky a v tom posledním jste odehrál v Hartfordu třináct zápasů v AHL, což je poslední předstupeň před věhlasnou NHL. Byl jste podle vás blízko alespoň k nějakému startu v nejlepší soutěži světa?
Z mého pohledu to bylo hodně daleko. Na farmu jsem dostal smlouvu jenom na rok. Šest měsíců jsem totiž promarodil s kyčlí. Pak pro mě bylo složité se chytit. AHL je skutečně těžká soutěž. Jak fyzicky, tak psychicky. Každý, kdo si tím projde a dostane se nahoru do NHL, tak má můj respekt.

Ze zámoří jste zamířil do extraligového Litvínova. Řešil jste i jiné varianty? Třeba ze zahraničí?
Řešili jsme jenom extraligu. Několik týmů z nejvyšší soutěže mělo zájem a vybral jsem si z nich Litvínov.

Proč právě Litvínov?
Nabídl mi nejlepší podmínky, co se týkalo smlouvy. Měl jsem hrát v prvních dvou lajnách. Proto jsem tam šel.

V minulé sezoně jste odehrál pouhých jedenáct zápasů. Byly opět na vině zdravotní komplikace?
Ano. V jedenáctém kole mě trefil protihráč do kolena a musel jsem na operaci. Po dvou měsících se tam objevily nějaké komplikace, tak se koleno muselo operovat ještě jednou. Potom už jsem se nestačil vrátit.

V právě probíhajícím ročníku jste stačil absolvovat dvojnásobný počet utkání, ale vašemu týmu se nedařilo a zůstával ve spodních patrech extraligové tabulky. To byl také jeden z důvodů, proč jste se rozhodl odejít?
Prohrávali jsme a nálada nebyla úplně nejlepší. Nehrál jsem úplně nejlépe a byly tam ještě nějaké okolnosti. Jsem rád, že jsem v Budějovicích, když to shrnu.

Odchod z Litvínova byl vaší iniciativou, nebo vás spíše klub dal na transfer listinu?
Jak už jsem říkal, nehrál jsem moc dobře a situace se vyvinula tak, že impulz přišel spíše ze strany klubu. A já jsem souhlasil.

Přišel jste do druhé nejvyšší soutěže. Nebyl to pro vás v kariéře přece jen krok zpět?
Určitě to neberu jako krok zpět. Spíše jako výzvu ukázat se zase někde jinde a dokázat, že jsem dobrý hokejista. Chci týmu pomoci co nejvíce.

Máte vůbec nějakou zkušenost s první ligou?
Ne. V sobotu proti Přerovu to byl můj první prvoligový zápas.

Co vám řekl?
Kluci mě upozorňovali, že Přerov hraje dost jednoduchý hokej a nebývá to žádná pastva pro oči. Bylo to takové zvláštní. Věřím, že když budeme hrát proti dalším soupeřům, tak to bude jiné. Přerov mi svým herním projevem přišel hodně specifický. Nebyl to nic moc hokej.

Prostředí českobudějovické Budvar arény jste znal?
Nejdříve jsem si českobudějovický zimák nemohl vůbec vybavit. Ale když jsem sem přijížděl a viděl jsem obě budovy a schody mezi nimi, tak se mi to vybavilo. Naposledy jsem tady hrál možná před nějakými osmi lety.

Našel jste v kabině někoho známého?
S Pepou Mikyskou a Davidem Gábou jsme byli v mládežnických reprezentacích. Jinak jsem se neznal s nikým.

Jak se líbí Pražákovi v Českých Budějovicích?
Super. Líbí se mi tady moc. Zatím to tady spíše objevuji, protože jsem dosud znal jenom zimák. Třeba náměstí je fakt hezké.

Bydlíte jako většina nových hráčů na motorestu v Litvínovicích?
Ano. Ale našel jsem si byt a měli bychom se stěhovat i s přítelkyní, která za mnou přijede. Jsme spolu už dva roky. Ještě máme pejska.

Zaslechl jsem, že vám spoluhráči říkají Rohlík. Je to vaše oficiální přezdívka?
Tu mi přidělili kluci tady. Na Slavii mi říkali Neja, na to slyším asi nejvíc.

Svůj druhý zápas ve WSM lize odehrajete proti Litoměřicím. Už jste vůbec někdy nastoupil proti tomuto celku?
Nastoupil. Ale už je to dlouho. Bylo to tak v sedmé třídě. Působí tam však dost mladých kluků z Litvínova, takže to pro mě není úplně neznámý protivník.