Před minulou sezonou jste podepsal čtyřletou smlouvu v Hradci Králové. Ale nakonec jste tam dlouho nevydržel. Co se přihodilo?
V Hradci byla pod trenérem Martincem nastavená nějaká koncepce s aktivním hokejem, napadáním a bruslením. Další rok se na to mělo navázat a do pěti let vyhrát titul. S tím jsem tam i šel. Tým jsem znal a řekl bych, že to fungovalo. Po dvou měsících na ledě ale za mnou přišlo vedení klubu, abych šel docela o dost dolů s platem.

Důvodem byla výkonnost?
Důvod byl, že ode mě čekali víc. Ale v té době jsme byli čtvrtí v tabulce a ztráceli jsme jen čtyři body na prvního. Já osobně jsem také nějaké body měl. Bylo to pro mě obrovské překvapení. Něco takového nečekáte, když podepíšete smlouvu na čtyři roky. Tam to začalo. Pak došlo ke změně trenéra, ke které vůbec nebyl důvod. A kabinou se pochopitelně začala šířit nervozita.

Oficiálně ale trenér Růžička jen doplnil svého kolegu Martince.
Ale takhle to bylo jen pro média. Jinak to bylo trošku jinak… Mezitím jsem se zranil a tím to celé vyvrcholilo. Domluvili jsme se na tom, že odejdu. Ale takhle jsem si to rozhodně nepředstavoval. Šel jsem do Komety Brno s tím, že tam uděláme úspěch. Bohužel přišel koronavirus a play off se nehrálo. Jinak tam to fungovalo suprově. Je to takový rodinný klub.

Jaké jste měl zranění?
Otřes mozku. Dostal jsem čistý hit, ale jeden protihráč mi trochu držel ruku a nemohl jsem se na to připravit. Měl jsem zablokovaný krk a ten mě delší dobu nepouštěl do hry. Pořád mi to tuhlo a nemohl jsem ani trénovat.

Přestupovat v době zranění asi také není úplně nejšťastnější.
Hlavně jsem si vážil důvěry majitele Komety pana Zábranského, protože jsem opravdu nebyl ve stavu, abych mohl hrát. Přesto mě vzali i s výhledem na další sezonu. Smlouvu mám na tři roky. Důvěra pana Zábranského byla velká. Bohužel jsem neměl čas mu ji splatit. Jsme domluveni, že mám v Brně dveře otevřené. Uvidíme, jak dopadne další rok.

Jak došlo k vašemu odchodu do Lahti? Měl jste v plánu odejít do zahraničí?
Neměl jsem v plánu nikam chodit a byl jsem rád za důvěru ze strany Brna. Ale přišel koronavirus a ekonomická situace se dotkla všech klubů. Lahti o mě mělo zájem už delší dobu, a když dalo nabídku na stůl, tak jsme se s panem Zábranským domluvili, že mě na tenhle rok uvolní. Řekl, že mi nebude bránit si to ve Finsku vyzkoušet.

Za mlada jste byl v Americe, potom v Bratislavě a ve Švédsku. Lákala vás další zahraniční štace?
Lákala. Před minulou sezonou jsem se přitom těšil, že podepíši dlouhodobou smlouvu v Hradci a na delší čas se usadíme. Teď mě zase láká něco jiného. V Hradci mě to opravdu vyléčilo. Finskou ligu jsem ještě nehrál. Říká se o ní, že se tam hodně bruslí, tak si to chci vyzkoušet, dokud ta šance ještě je. Hrál jsem švédskou ligu i KHL. Teď zkusím finskou a někdy by se mi líbila i švýcarská. Těším se na to moc. Od kamarádů mám na Lahti jenom dobré reference. Snažím se na sezonu nachystat co nejlépe. Změnil jsem v přípravě pár věcí a věřím, že to bude dobré.

Míříte do Lahti i s gólmanem Patrikem Bartošákem. Je výhoda, že budete mít v týmu krajana?
S Patrikem se známe z národního týmu. Je to opravdu skvělý gólman. Je dobře, že se spolu budeme moci pobavit také česky.

Lahti bylo loni ve finské lize předposlední. Jaké budou letos ambice klubu?
Chtěli by do play off. Každým dnem se zlepšovat a hokejem bavit diváky. Věřím, že se do play off dostaneme.

Jdete do Finska i s rodinou?
Ano. Bez rodiny už bych nikam nešel. Manželka se do Finska těší. Není to daleko a budou nás tam navštěvovat příbuzní a známí.

Sledoval jste cestu českobudějovického Motoru za postupem do extraligy?
Sledoval jsem to a klukům jsem postup moc přál. Škoda, že si ho nemohli uhrát v play off, aby si oslavy ještě více užili. Postoupili zcela zaslouženě a jiná varianta tam ani být nemohla. Těším se hned na první zápas nové sezony Motoru s Hradcem. Škoda, že tady nebudu. Abych si v klidu sedl na tribunu, dal si klobásu a díval se. Znám kluky z Motoru i z Hradce. Bude to skvělé utkání pro diváky i hráče. Budu pozorně sledovat nejen tento zápas, ale i celou sezonu.

Byl za sedm let existence Motoru ve hře váš návrat do mateřského klubu?
Jsme v kontaktu. Zájem ze strany Motoru byl a mám se ozvat, kdybych se chtěl vrátit. Ale zatím nebylo kdy. Když jsem se vracel ze zahraničí, tak jsem patřil Hradci a Motor byl v první lize. To nevím, jestli by mě z ní vykoupil. Asi to nebylo na pořadu dne. Z Hradce pak převzalo moji smlouvu Brno, což jsem víceméně také ovlivnit nemohl. Teď byla taková dohoda, že jestli někam půjdu, tak jedině do zahraničí. Jinak bych z Brna neodcházel, takže teď tato varianta také nepřicházela v úvahu. Ale třeba se to ještě někdy v budoucnu naskytne.

Lákalo by vás zahrát si ještě někdy extraligu doma?
Lákalo by mě to. Samozřejmě. Nejlépe, kdyby se vrátili i ostatní kluci, se kterými teď spolu přes léto trénujeme. Milan Gulaš, Tomáš Mertl, Roman Horák, Jirka Novotný. Zahrát si takhle spolu, to by mě lákalo hrozně moc. Ale nevím, jestli se to někdy může podařit.