Soupeře tlačíme, góly však nedáváme, říká útočník Lukáš Sumerauer

Svého rozhodnutí nelituje ani po porážce právě od Milevska (3:5). V minulém kole krajské ligy Sumerauer narazil na svůj bývalý tým, zapsal se mezi českobudějovické střelce, ale z vítězství se radoval soupeř.

Po sérii vítězných zápasů jste s Milevskem doma prohráli. Jak jste narychlo v kabině zhodnotili porážku?

Hrajeme dobře, ale neproměňujeme šance. Tlačíme, a kdybychom soupeři dali pár gólů, odskočíme a pak můžeme hrát v klidu. Je to zrovna i můj případ.

Vy jste ale přece ten jeden gól dal…

Milevský bek přihrával, já jsem si tam sjel a vypíchl mu puk. Vystřelil jsem přes beka k tyčce a naštěstí to tam padlo. Jeden gól jsem dal, jenže  šancí bylo víc.

Vaše branka obrátila skóre, poprvé v zápase jste vedli. Když Jiří Hanzal zvýšil na 3:1, měli jste nakročeno k vítězství. Proč jste dobře rozehraný zápas ztratili?

Velká chyba byla v tom, že jsme neproměnili přesilové hry a neodskočili soupeři na vyšší rozdíl. Škoda, protože vést o tři góly, mohl být klid. Místo toho soupeř snížil na 3:2, srovnal a stihl dát ještě čtvrtý gól. Na konci už jsme hráli vabank a inkasovali popáté do prázdné branky.

V kádru David servisu jste letošním nováčkem. Jak dosud hodnotíte vaše angažmá?

Jsem spokojen s tím, že si zahraji. Poslední dva roky jsem byl v Milevsku a nebylo to ono. Už loni jsem přemýšlel, že bych šel na střídavý start, ale trenéři si mě nechali s tím, že budu hrát. Proto jsem zůstal.

První duel v Milevsku David servis vysoko vyhrál, ale vy jste v týmu ještě nebyl, připojil jste se později. Proč?

Byl jsem v té době v Americe. Tři roky zpátky jsem tam  hrál hokej a rodina, u které jsem bydlel, mě pozvala na svatbu. Hrával jsem tam  třetí nejvyšší soutěž juniorů.

(Celý rozhovor s L. Sumerauerem můžete číst v úterním vydání ČB deníku.)