Český veteránský tým má punc oficiálního národního mužstva. Na západě Čech jeho dres oblékli zástupci českobudějovického hokeje Filip Turek, Radek Ťoupal, Václav Král, Martin Štrba a Stanislav Bednařík. „Pět Jihočechů v národním týmu, na tom má zásluhu především kvalitní manažerská práce Radka Ťoupala," tvrdí generální manažer ČEZ Motoru České Budějovice Stanislav Bednařík (44 ).

On sám okusil reprezentační dres veteránského týmu poprvé v letošní sezoně. „Dvakrát jsme byli v Německu. Jednou na turnaji a jednou na zápase," říká. Trenérem týmu je Jan „Gusta" Havel. „Před zápasem má vždycky k mužstvu proslov a naordinuje taktiku. Všechno se bere s velkou vážností," tvrdí Bednařík. Kromě pětice Jihočechů byla v sestavě domácího týmu i další velká jména našeho hokeje: František Kučera, Josef Řezníček, Ota Janecký, David Moravec či Oldřich Válek.

V Karlových Varech to byl Bednaříkův zápas. Dal dva góly a spolu s legendárním ruským obráncem Vladimírem Lutčenkem byli vyhlášeni nejlepšími hráči zápasu. Dva góly zaznamenal také další Jihočech Václav Král.

Utkání se hrálo na třikrát patnáct minut a zajímavostí bylo, že po každém faulu následovalo místo vyloučení trestné střílení. Stanislav Bednařík se postavil k exekuci nájezdu hned třikrát. V zápase jednou proměnil a podruhé nastřelil břevno. V penaltovém rozstřelu úspěšný nebyl.

Ten už totiž absolvoval se zlomeným prstem. „V poslední minutě jsem se dostal do šance, ale místo gólu přišla klasická ruská sekyra. Odnesl jsem to zlomeným prstem," posteskne si.

Utkání se ale jinak neslo v pohodovém duchu. Ruský tým totiž neměl nic společného s týmem Gazpromu, který o den později uštědřil výběru bývalých hvězd Sparty u příležitosti oslav 110 let založení klubu nemilosrdnou porážku 7:1. „Je to až těžko uvěřitelné, ale Gazprom si platí veteránský tým, který třikrát v týdnu trénuje. Ve Varech to byl věkově starší ruský výběr, ve kterém byla řada skutečně velkých hvězd. Nejlepší byli Kamenskij a Žamnov. Ti hrají skutečně dobře. Ale byla tam i další velká jména. Bratři Golikovové, Bjakin, Lutčenko, Šalimov nebo Myškin v brance," vypočítává Bednařík.

Pro něj se v letošním roce jednalo o reprezentační premiéru. Hrával sice extraligu, ale do národních týmů v seniorské ani mládežnických kategoriích nikdy nenahlédl. „Nijak to nepřeceňuji, nepřipadám si jako mistr světa, ale radost z toho mám. To nepopírám," přiznává. „Většinu kluků z týmu dobře znám a rád se s nimi vídám."

Největší akcí české veteránské reprezentace bude neoficiální mistrovství světa na začátku ledna v Bělorusku. „To prý bývá na skutečně vysoké úrovni. Jak po organizační, tak i sportovní stránce. Letos by se poprvé mělo zúčastnit dvanáct týmů na čele s Kanadou, Spojenými státy a Ruskem."

Bednaříkův start na šampionátu je ale vinou zlomeného prstu ohrožen. „Ještě zbývá skoro měsíc, tak uvidíme. Ale rád bych jel, pokud to jen trochu půjde," věří.

V jeho klubové práci mu udělal radost podpis smlouvy s novým generálním partnerem, kterým se stal ČEZ. „Hodně nám to pomohlo. ČEZ nedává peníze jen tak někam a jsme rádi, že v nás má důvěru, když nás takhle podpořil. My tu důvěru musíme splatit především výkony na ledě," uvědomuje si.