Hráč Motoru ve svých patnácti letech atakuje výšku dva metry, měří 198 cm. A hlavně: puky nechytá do rukavic, nýbrž je střílí na soupeřovy brankáře. Ještě častěji na góly přihrává spoluhráčům.

Čahoun se prosazuje v extralize mladšího dorostu a zabydlel se v reprezentačním výběru hráčů do 16 let. Na sklonku minulého roku Jáchym Kondelík nechyběl v domácím trojutkání Čechů s Rusy. „Ve dvou zápasech ze tří se nám povedlo Rusy porazit. To se prý nestalo osm let, takže to byla velká událost, všichni v čele s trenéry z toho měli velkou radost!" chválí si budějovický forvard.

„Všechny zápasy byly těžké. Nevyhráli jsme tím, že bychom byli lepší než soupeř, ale hráli jsme víc jako tým. Máme super partu, a to je důležité, sedli jsme si i hokejově," rozebírá česko-ruský trojboj na ledě (4:3, 4:3 sn, 3:5).

Mladí Češi zvládli test s Rusy navzdory marodce v zadních řadách. „Z osmi obránců se šest zranilo nebo onemocnělo a museli odcestovat. Zbyli dva beci, takže trenéři povolali náhradníky," líčí Jáchym Kondelík komplikace se sestavou. „ I když byla hodně pozměněná, zatímco Rusové byli celou dobu v plné síle, zápasy jsme zvládli. Byl to úspěch," cení si Jihočech.

Spokojenost by byla stoprocentní, kdyby si Kondelík nepřivezl z akce zlomený kotník. Nejproduktivnější hráč Motoru má nohu zpevněnou ortézou a odpočívá doma na Dobré Vodě.

Ke zranění přišel při své libůstce – blokování střely. „Špatně jsem si do ní stoupl, trefila mě ze strany," popisuje. Blokování střel je jeho oblíbená disciplína, kterou na něm oceňují i trenéři. „Někoho baví střílet, mne baví padat do střel!" usmívá se. „Hezky to vypadá, když střelu zastavíte. Zblízka to ani moc nebolí, ale zdálky ano," prohlašuje šikovný útočník.

(Celý článek najdete v pátečním Českobudějovickém deníku.)