Jak se to seběhlo, že jste najednou asistentem trenéra v Motoru?
Seběhlo se to hodně rychle. Generální manažer Motoru Standa Bednařík mi volal druhý den po zápase s Litvínovem, že se udály nějaké věci a jestli bych nepřišel pomoci týmu v roli asistenta. Vzal jsem si den na rozmyšlenou, protože mám své aktivity jako hráčský agent. Ale kývl jsem a jsem rád, že jsem zase v kabině s klukama, i když v jiné roli. A uvidíme, jak to půjde dál.
Zmínil jste vaši práci hráčského agenta ve Švýcarsku. Půjde obě role skloubit?
Teď se o tom bavíme se šéfem naší hráčské agentury Jirkou Hamalem. Všechno je to pořád ještě hodně čerstvé.
Nevypadalo to, že byste chtěl být někdy trenér. Toužil jste vůbec někdy po této profesi?
Trenér jsem opravdu nikdy být nechtěl. Práce agenta mě baví a naplňuje. Ale teď jsem tady doma v Budějovicích a nebyl důvod na tuto nabídku nekývnout. Chci pomoci klubu a klukům, které tady všechny znám. Jedná se o pozici asistenta trenéra, ale budu hlavně spojka mezi kabinou a trenéry Davidem Čermákem s Romanem Fouskem.
Máte už něco konkrétního, na čem máte v plánu zapracovat?
Už mám něco odehráno a vidím třeba nějaké věci v obranném pásmu, které by se daly zlepšit. Budu s klukama dělat vhazování a hlavně s nimi mluvit, což je alfa a omega všeho. Tým není špatný, ale potřebujeme ho nahodit. Na utkání v Hradci jsem nebyl, ale byl jsem ráno v kabině a jsem strašně rád, že se nám podařilo urvat tři hrozně důležité body proti Hradci Králové, který momentálně hraje opravdu dobře. Ale je to jenom jeden zápas a hned ve středu nás čeká další s Olomoucí, kdy bude potřeba výhru potvrdit. I když to bude těžké.
Co budete mít na starosti na střídačce při zápasech?
David s Romanem mají rozdělené útočníky a obránce, já budu hlavně komunikovat s klukama a posílat je na oslabení nebo důležitá vhazování v obranném i útočném pásmu. Jak už jsem říkal, trenéra jsem nikdy dělat nechtěl a viděl jsem se na jiné pozici. Ale mám vedle sebe kolegy, kteří mají s trénováním dlouhodobé zkušenosti.
S většinou týmu jste ještě loni hrál. Nemůže to být trochu problém směrem k vaší autoritě?
Myslím si, že ne. Nebudu se měnit tak, že bych teď najednou s někým přestal mluvit. Naopak budu komunikovat tak, jako jsem komunikoval vždycky. Máme pětadvacet hráčů a každý je povahově jiný. To bude právě moje práce, mluvit s hráči, protože nehrají jenom hokej, ale mohou mít i jiné problémy a je potřeba s nimi komunikovat. Dvanácté místo neodpovídá tomu, kde bychom v tabulce měli být. Budeme se snažit jít krok po kroku a cíle jsou jasné. Chceme za sebou nechat Kladno a další týmy. Zápas od zápasu se postupně zlepšovat a posouvat se výš.
Varianta, že byste naskočil jako hráč, jako jste to udělal loni, už vůbec nebyla ve hře?
Ne. Už jsem byl rozhodnutý, že skončím. Přestal jsem hrát i za Samson. Hokej mě přestal bavit a věnoval jsem se jiným věcem. Neměl jsem v plánu začít zase hrát.
Můžete jako hráčský agent pomoci s doplněním kádru?
Určitě to nebude tak, že bych do Motoru doporučoval své hráče. Pokud by ale třeba Dominik Kubalík neměl smlouvu a chtěl hrát za Budějovice, tak ho určitě podepíšu (úsměv). Kádr je tady dobrý, i když trochu úzký. Ale jsem tady teprve druhý den a o těchto věcech mi vůbec nepřísluší mluvit. To není absolutně v mé kompetenci. Se vším se teprve sžívám.
Vrátil jste se rád do kabiny?
Musím říct, že ano. Když mi Standa Bednařík zavolal a dal mi tuto nabídku, tak jsem se do kabiny těšil. To je pravda. A hodně.
Loni jste se vrátil jako hráč vítězně proti Hradci Králové a letos jako trenér znovu se třemi body proti tomuto soupeři, i když jste přímo na střídačce nebyl.
Asi to tak mělo být (smích). Oficiálně naskočím až druhého ledna, protože mám ještě nějaké závazky, které musím splnit. Pokud to bude takhle fungovat, že kluci budou vyhrávat, tak přijdu jenom ráno, uděláme rozbruslení a na střídačku chodit nebudu. Proč bych tam chodil, když se vyhrává (smích). Ale vážně. Změna byla tak rychlá, že trenér může být jaký chce, ale hokej hrají hráči na ledě. Kluci zápas v Hradci odmakali proti opravdu silnému týmu, což je to nejdůležitější. Vyhráli jsme bojovností, výborně chytajícím gólmanem Honzou Strmeněm a týmovou hrou.
Budete na střídačce jako trenér víc nervózní než jako hráč? Nepotáhne vás to přece jen na led?
Myslím, že ne. Ale bude to jiné. Těším se na to. Poprvé půjdu na střídačku až v lednovém utkání na Spartě.
Budete hokej vnímat jinak než hráč?
Budu muset. Ale tím, jak jsem ještě loni hrál a mám za sebou třiadvacet let profesionální kariéry, tak se pořád dokáži vžít do role hráče. Vím, co to obnáší. Sám jsem ale zvědavý, jaké to bude. Mám výhodu, že mám vedle sebe dva kluky, kteří mají odtrénováno opravdu dost, a máme kvalitní tým s výbornými veterány, že bychom to zvládnout měli.
