Celý leden jste hráli třikrát v týdnu. Přišla vám přestávka v soutěži vhod?
Bylo toho hodně a hlavně naše hlavy si potřebovaly odpočinout od toho stereotypu, protože zápasy šly hrozně rychle za sebou. Leden nám sebral měsíc života strašně rychle (úsměv).

Na druhou stranu všichni hokejisté říkají, že raději hrají než trénují.
Samozřejmě je lepší hrát než pořád trénovat. Naštěstí jsme měli volné čtvrtky, protože toho bylo opravdu hodně. Také tréninky byly uzpůsobené tomu, že herní vytížení bylo velké.

Pauzu jste vyplnili odpočinkem i náročným tréninkem?
Měli jsme volno o den delší než při předcházejících pauzách. Ale při tréninku jsme pak klasicky hodně bruslili jako v každé repre pauze. To jsme si docela mákli a makali jsme i mimo led. Do puntíku jsme splnili to, co jsme splnit měli.

Jste nejproduktivnějším útočníkem týmu, ale ještě o třináct bodů víc má obránce Pavel Pýcha. To nebývá obvyklé. Co tomu říkáte tomu, že tabulku klubového bodování vede bek?
Běžné to není, ale Čenda hraje výborně. Je to náš nejvytíženější hráč a výborně diriguje přesilovky. Jde přes něj spousta puků. Ale kdyby neměl kvalitu, tak tam není. Tím, jak letos hraje, je odskočený. Člověk musí mít občas i štěstí, ale u něj je vidět velká hokejovost. Hrozně se posunul dopředu a hraje fakt výborně.

Hecujete se s ním občas v tom smyslu, jak může být obránce v bodování před všemi útočníky?
Spíše si z něj děláme srandu, že každým bodem překonává rekord v produktivitě obránců v celé Chance lize, takže by měl pokaždé přispět do kasy. Rekord pořád posouvá dál a dál, takže ho neustále někdo popichuje, aby znovu zaplatil. Ale to je legrace. Samozřejmě mu to všichni přejeme. Všechno je to v dobrém.

Určitě namítnete, že na prvním místě je týmový úspěch, ale sledujete individuální statistiky, ve kterých jste tak nahoře?
Statistiky u nás máme na očích skoro každý den. Dost si toho vážím, protože dostáváme na ledě všichni skoro stejný čas, takže je ho méně než v ostatních týmech, které hrají víceméně na jednu nebo dvě lajny. My hrajeme na čtyři a vlastně skoro všichni tady mají body. To je hodně důležité, že každý zápas může rozhodnout jiná lajna. V tom je síla našeho týmu a je třeba, aby nám to vydrželo až přes play off.

Jste také nejlepší z útočníků v hodnocení plus/minus. Je to pro vás hodně ceněná statistika?
Je to dané tím, že dáváme spoustu gólů. Máme lepší skóre venku než doma. Jsem za to velice rád, protože plus třicet jsem nikdy nebyl.

Máte na kontě pouhých šest trestných minut, což je vzhledem k vašim sedmačtyřiceti odehraným zápasům mimořádně nízké číslo. Snažíte se hrát čistě?
Zase tak dobré to není, také jsem měl asi třikrát jenom dvě trestné minuty za sezonu. To jsem teď výrazně překonal (smích). Snažím se moc nestrkat hokejku, kam nemám.

Vybavíte si všechny tři vaše letošní fauly?
Určitě. To není až takový problém (úsměv). Jednou jsem v Přerově minul hokejkou puk a trefil jsem obráncovy brusle, podruhé jsem se srazil s gólmanem v brankovišti a bylo to nedovolené bránění. Potřetí jsem dohrával beka v Porubě a odpískali mi pozdní dohrání. Nejvíce jsem měl asi osmnáct trestných minut za sezonu. To už jsem se docela rozjel (smích).

Do konce nadstavbové části soutěže vás čeká ještě deset zápasů, ale o prvenství už nemůžete přijít ani teoreticky. Často se o tom mluví, ale je těžší najít pro takové duely tu správnou motivaci?
Je to určitě těžší. Pořád to ale bereme tak, že tyhle zápasy nás připravují na play off. Kdybychom v nich něco vypustili, tak by se nám to pak mohlo vymstít. Rozhodně není doba na to něco podceňovat. Spíše se na to dobře nachystat a dbát o sebe, abychom šli do play off všichni dobře připraveni.

Ve středu hrajete v Praze na Slavii, kde to bude asi pořádná prověrka.
Slavia nás letos dvakrát porazila a určitě to bude dobrá prověrka. V Edenu se nehraje lehce a soupeř se teď hodně zvedl. Bude to těžká zkouška.

Aniž byste si vybírali, už také pokukujete, kdo by na vás mohl vyjít ve čtvrtfinále play off?
Občas na to člověk mrkne. I na spodní skupinu, kdo by tam třeba mohl vyplout. Výsledky sleduji. Může to být kdokoliv. Klidně můžeme narazit na Jihlavu, Frýdek nebo Třebíč. Je to tam hrozně zamotané. Dívám se, ale soupeře si nevybírám. Pokud chceme postoupit, tak musíme porazit všechny.