Poprvé v sezoně jste vyhráli dvakrát za sebou, i když až po nájezdech. Byla to zasloužená výhra?
Utkání jsme nezačali vůbec špatně. První třetinu jsme zvládli dobře, přestože tam nějaký chyby byly. Celkově to nebyl špatný zápas, i když je škoda, že dostaneme vyrovnávací gól v posledních dvou minutách. Ale lepší se to. Vyhráli jsme dvakrát v řadě. Sice s Plzní v prodloužení a teď po nájezdech, ale věřím, že naše výkony půjdou stále nahoru.

Váš bezprostřední dojem po utkání byla radost z dvoubodového vítězství, nebo spíše zklamání ze ztraceného bodu?
Určitě spokojenost. Samozřejmě si člověk uvědomuje, že jsme mohli mít tři body. Ale k hokeji takové věci patří a myslím, že můžeme být rádi za dva. Další bod navíc by byl krásný, ale je třeba být pokorný.

Navíc v prodloužení měl určitě více možností dát gól spíše soupeř.
To je pravda. Vítkovická první lajna hrála v prodloužení při hře tři na tři velice dobře. Byli jsme rádi, že jsme to přežili a na nájezdy jsme to urvali.

Nedoufal jste, že na vás trenér ukáže při nájezdech? Je to vaše oblíbená disciplína?
Kdyby mi trenér řekl, tak jsem byl na sto procent připravený. Moje disciplína to úplně není. V minulosti jsem nájezdy nějak moc nejezdil. Ale věřil jsem si, že bych proměnil.

Skóre jste otevřel hned v sedmé minutě a byl to váš premiérový gól v extralize. Jak byste ho popsal vlastníma očima?
Po chybě soupeře jsme získali puk, jeli jsme dva na jednoho a Víťa Jonák mi to hezky dal. Střílel jsem hned z první a naštěstí to tam spadlo.

Do sítě neputoval jen puk, ale krátce po něm i vy s vítkovickým gólmanem Svobodou.
Doufal jsem, že tam puk proklouzne dříve než my. Viděl jsem, jak kloužu na tyčku a gólmana, tak jsem si hlavně přál, abych tam nebyl dříve než puk.

Kotouč jste si stačil schovat?
Míra Forman mi ho hned bral a přivezl na střídačku.

Je pro vás první extraligový gól nějakým mezníkem v kariéře?
Jako mezník beru především celou tuto sezonu, ve které se chci ustálit v Motoru a v extralize. Spíš než gól bych se chtěl udržet v kádru a stabilně hrát. Vstřelený gól mi samozřejmě může zvýšit sebevědomí, ale radši bych hrál více zápasů. Nejlépe všechny. Góly k tomu patří, tak věřím, že to bude takhle pokračovat.

Jak moc zamrzelo, že jste nepřežil poslední zužování kádru reprezentační dvacítky pro mistrovství světa a musel se z Edmontonu předčasně vrátit domů?
Nebylo to nic příjemného. Zklamání to bylo a byl jsem z toho smutný. Ale teď jsem tady a jsem rád, že jsem dostal příležitost v Motoru. Zklamání vystřídala radost. Teď jsem spokojený.

Už jste také překousl, že vás před startem sezony vedení Motoru poslalo do prvoligových Litoměřic?
Tehdy to zamrzelo. Chtěl jsem tady zůstat. Ale kádr byl hodně nabitý. Věděl jsem dopředu, že tady bude velká konkurence. I tak jsem chtěl o své místo zabojovat. Bohužel jsem šel do Litoměřic. V první lize to pro mě ale byla skvělá zkušenost. Litoměřicím mohu poděkovat, že jsem tam mohl hrát a připravit se na dvacítky.

Bylo po návratu do Motoru hodně znát, že je mužstvo poslední a strašně málo vyhrává?
Vnímal jsem to. V Budějovicích hraji už od žáků. Ale řekl jsem si, že není co ztratit, a snažil jsem se hrát tak, jak umím. Jak jsem hrával v dorostu a v juniorce. Chci odvádět co nejlepší výkony a vůbec nekoukám na to, jestli jsme poslední v tabulce. V hlavě to tady všichni mají, to nejde nevnímat, ale i trenér mi říkal, abych to neřešil a hrál svůj hokej.