Měl jste od mala jasno, že budete hrát hokej? V kolika letech jste s tímto sportem začínal?
K hokeji mě přivedl můj bratranec. Začínal jsem už ve dvou letech na zamrzlém rybníku a od té doby jsem měl jasno, že chci dělat právě tento sport.
Váš otec byl také hokejista?
Ano, ale skončil velice brzy. Někdy v patnácti letech. Hokej hráli i oba moji bratři, ale také už se mu nevěnují. Z rodiny už jsem u něj zůstal jenom já.
Co považujete za největší úspěch své dosavadní kariéry?
Těžká otázka. Za největší úspěch asi považuji, že jsem už v sedmnácti letech začal hrát za dospělé. Super také bylo, když byl ve Švédsku tým NHL Chicago Black Hawks a byl jsem pozván na kemp, kde jsem s takovými hráči mohl trénovat.
Až do minulé sezony jste hrál působil pouze ve Švédsku. Proč jste se rozhodl opustit rodnou zemi?
V České republice mám rodinu. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se takhle rozhodl. Poznat, jak se v Česku žije. A chtěl jsem také zkusit nějakou změnu. Okusit i jiný styl hokeje. Ve Švédsku už se nedá hrát tak tvrdě jako tady.
Sehrál nějakou roli i fakt, že váš dědeček pochází z Frenštátu pod Radhoštěm?
Měl jsem nabídky z více států, ale právě proto, že tady mám příbuzné, jsem se rozhodl pro Českou republiku.
Už se na vás byli vaši čeští příbuzní podívat?
Ano. Byli tady na zápase se Slavií.
Nezaskočily vás náročné tréninky v podání kouče Václava Prospala?
Nezaskočily. Naopak jsem rád, že se takhle tvrdě trénuje. Vyhovuje mi to. Ve svých předcházejících klubech, když se třeba trénovalo o něco méně, tak jsem si sám přidával. Když jsou méně intenzivní tréninky, tak se to pak negativně projevuje i v zápasech.
Sehrál trenér důležitou roli při jednání o vašem příchodu?
Byl to jeden z důležitých faktorů. Osoba trenéra Prospala hrála významnou roli. Potěšilo mě, že právě on o mě stál.
S Conorem Allenem se přetahujete o vedení v klubové tabulce v počtu trestných minut. Hrál jste vždycky takhle tvrdě?
Vždycky jsem hrával hodně defenzivně a tvrdě. Za všech okolností se postavím za tým. Snažím se držet počet trestných minut v únosné míře. Mohlo by to být ještě horší (úsměv).
V soubojích nejdete daleko pro ránu. Máte průpravu z boxu nebo jiného bojového sportu?
Můj otec v mládí boxoval a pak se stal boxerským trenérem. Díky němu mám s tímto sportem zkušenosti. Nicméně v Budějovicích jsem proto, abych hrál hokej.
Můžeme se těšit také na nějaký váš vstřelený gól?
Doufám, že nějaký gól přijde. Snažím se, abych ho dal. Šance jsem na něj už rozhodně měl.
Hrál jste někdy v týmu, který by soutěž takhle válcoval, jako se to daří vám s Motorem?
Zatím ještě ne. Nikdy jsem nehrál v týmu, který by nasbíral tolik výher v řadě. Ale je to super. Strašně si to užívám. Máme skvělé mužstvo, a pokud budeme pokračovat v takových výkonech, tak musíme jít nahoru. To jinak ani nemůže být.
Mohl byste porovnat úroveň české Chance ligy a švédské druhé nejvyšší soutěže, kterou jste hrál naposledy?
Ve Švédsku se hraje rychlejší hokej. Tady je zase techničtější, čímž se úroveň vyrovnává. Hlavně se ale ve Švédsku už nemůže hrát tolik do těla a tvrdě. Přitom hokej by se měl hrát trochu ostřeji, což v mé rodné zemi nejde.
Co říkáte zázemí ostatních stadionů v soutěži?
Mezi jednotlivými stadiony jsou dost velké rozdíly. To ve Švédsku není. Tam jsou všechny hodně podobné. V České republice je vidět, že některé kluby nemají až tolik peněz. Na druhou stranu, dokud vyhráváme, tak je úplně jedno, na jakých stadionech hrajeme (úsměv).
Jak se dorozumíváte se svými spoluhráči?
Jak se dá (smích). Anglicko - česky, rukama, nohama. Když máme mítink u videa, tak se snažím co nejvíc porozumět. Trenér Prospal mi navíc vše potřebné přeloží. Ale chci se naučit také něco česky. A také se snažím přiučit své spoluhráče něco švédsky, ale moc se mi to nedaří (smích).
Máte české předky, ale umíte také alespoň základy českého jazyka?
Česky jsem neuměl vůbec nic. Když jsem byl ještě ve Švédsku, tak jsem měl po škole na výběr, jestli se budu učit česky, nebo půjdu hrát hokej. Vybral jsem si hokej. Česky se naučím až teď.
Je problém domluvit se v běžném životě ve vašem novém působišti?
Domluvím se, co potřebuji. Anglicky, číslovky třeba na prstech (úsměv). Všichni tady anglicky neumí, ale nějak se dorozumíme vždycky.
Je velký rozdíl mezi Českou republikou a Švédskem z hlediska civilního života?
Určité menší rozdíly jsou, ale ani nevím, jak bych je popsal. Jsou to věci, kterých si člověk všimne, ale nic velkého. Hrozně se mi tady líbí. Jediný rozdíl mezi Českou republikou a Švédskem vidím v jazyku a kuchyni.
Co děláte ve volném čase?
Jsem tady s přítelkyní a se psem. Většinou chodíme společně na procházky. Líbily se mi trhy na náměstí nebo Český Krumlov. Ve Švédsku je zvykem chodit hodně na kávu, dát si zákusek a popovídat. To nám funguje i tady u vás.
Chutná vám česká kuchyně?
Českou kuchyni mám moc rád. Chutnají mi knedlíky nebo třeba jehněčí s omáčkou i svíčková.
Oblíbil jste si české pivo?
Během sezony pivo moc nepiji. Nejradši ale mám Plzeň nebo Radegast.
Našla si vaše přítelkyně práci v Českých Budějovicích?
Zatím si práci nenašla, protože naráží na jazykový problém. V Budějovicích se jí ale líbí. Většinu času tráví se mnou a se psem. A musí také hodně vařit, protože toho dost sním (úsměv). Pokud byste pro ni měli nějakou práci, tak se hned ozvěte (smích).
Při vašem příchodu jste se sháněl po parcích, kde byste mohli venčit psa. Našli jste jich v Budějovicích dostatek?
Každý den chodíme do Stromovky, kam to máme kousek. Je to krásný velký park. Pro našeho psa ideální prostředí.
Přemýšlíte o tom, že byste se v Budějovicích usadil na delší dobu?
Rád bych. Líbí se mi tady opravdu hodně. Hezké město, super parky. Hlavně máme perfektní mužstvo, všichni si dobře rozumíme. Byl bych určitě nakloněn tomu, abych v Motoru zůstal.
