Ještě v únoru vhazoval slavnostní buly při retro utkání k připomínce prvního mládežnického titulu českobudějovického hokeje, který pomáhal vybojovat, bohužel víckrát ho už v aréně, kde prožil svá nejslavnější hokejová léta, potkávat nebudeme. Mařík byl odchovancem českobudějovického hokeje a po zisku dorosteneckého titulu v roce 1964 se záhy probojoval do tehdy druholigového A týmu. A jako úplný zelenáč dokázal ve dvou sezonách za 53 zápasů nasázet 55 druholigových gólů! Na vojnu si hol vyhlédla mistrovská Dukla Jihlava a Mařík se i v ní dokázal prosadit. Na Vysočině přispěl k dalším dvěma mistrovským vavřínům celkem 23 góly.

Po návratu na jih Čech pomohl mateřskému Motoru k postupu do ligy, kde byl následujících 11 sezon naprosto klíčovým hráčem.

Hned po postupu do nejvyšší soutěže měl Mařík v ročníku 1970-71 neuvěřitelnou formu. V 36 duelech nastřílel 24 gólů a na dalších 29 nahrál. Jeho 53 kanadských bodů nemělo konkurenci, až o 6 bodů za ním skončili reprezentanti Jan "Gusta" Havel, Václav Nedomanský a Richard Farda, zároveň byl v tomto ročníku i nejlepším nahrávačem československé ligy. Jeho formu nemohli ignorovat ani stavitelé reprezentace. Ve 4 oficiálních zápasech vstřelil vynikající 3 góly, ale ani to mu nestačilo k tomu, aby se v týmu vedle bratrů Holíkových, Suchého, Pospíšila, Martince a dalších legend usídlil natrvalo.

V lize ale dál hrál skvěle. V ročníku 1975-76 se už podruhé stal nejlepším nahrávačem ligy, stejně gólových nahrávek jako on tehdy měli i Milan Nový a Vladimír Martinec, vskutku vybraná společnost. Na největší týmový úspěch na jihu Čech si pak musel šikovný útočník počkat do sezony 1980-81. České Budějovice prožily báječnou sezonu, které chyběla jen zlatá tečka. I stříbrné medaile, pod které se Mařík podepsal 26 kanadskými body v 32 duelech, když zářil zejména v přesilovkách, byly obrovským úspěchem. Druhým největším v historii kliubu.

Po sezoně tehdy 34letý veterán udělal místo mladším. V nejvyšší soutěži si za 13 sezon připsal 464 zápasů, v nich vstřelil 192 gólů a posbíral 443 kanadských bodů. V dresu Českých Budějovic k tomu přidal ještě dalších 86 zápasů a 87 gólů v druhé nejvyšší soutěži. Dodnes je po Luboši Robovi a Radku Ťoupalovi s 520 kanadskými body třetím nejproduktivnějším hráčem historie klubu, a to hrál v dobách, kdy se asistence připisovaly mnohem méně než bylo zvykem později.

Po skončení kariéry se věnoval i trenérské práci v Jindřichově Hradci, u mládeže Motoru či ve Vimperku. Mezi lety 1987-89 působil jako trenér společně s Karlem Pražákem a Janem Šrámkem i u českobudějovického A týmu v nejvyšší soutěži. Po roce 1989 se pak věnoval zejména podnikání.