V létě na prestižním Hlinka Gretzky Cupu v Břeclavi byl váš tým druhý. Co tom může vypovídat směrem k jeho ambicím na šampionátu?
Určitě to napovědělo, že tým má velkou sílu. Otázkou samozřejmě je, v jakém rozpoložení kluci na šampionát přijeli. Ale rozhodně si v létě vyzkoušeli a ví, že mohou něco dokázat.

Máte stanovený konkrétní cíl pro mistrovství?
Nemáme. Je to stejné jako všude. Chceme se dostat co nejdál. Ale dobře víme, že to bude těžké. Je to klišé, ale mistrovství bude hodně vyrovnané a záležet bude na detailech. V přípravě hrálo třeba Norsko s Kanadou nerozhodně a prohrálo až v prodloužení. Hodně bude záležet už na tom, jak do šampionátu vstoupíme. Na prvním utkání se Švýcarskem. Je dobře, že jsme si v Břeclavi vyzkoušeli, jak na tom jsme. Hlinka Cup je neoficiálním mistrovstvím světa a my jsme na něm uspěli. Teď jsme ve Finsku v dost podobném složení a jsem rád, že kluci o sobě ví, na co mají.

Ve skupině máte hodně silné soupeře Kanadu, Švédsko a Švýcarsko, k tomu nevyzpytatelný Kazachstán. Papírově vypadá vaše skupina silnější než ta druhá? Mohla by to být následně výhoda v případném play off?
Druhá skupina je také silná. Jsou tam Finové, Američani, výborně hrají i Slováci, se kterými jsme se utkali v přípravě. S tím, jak to bude v play off, nikdo nekalkuluje. Je třeba jít zápas od zápasu a jak už jsem řekl, hodně bude záležet hned na tom prvním.

Příprava proběhla podle vašich představ?
Příprava trvala čtyři týdny, první dva jsme byli v Kravařích, potom v Chomutově. Absolvovali jsme to, co jsme chtěli. Teď už se to jenom ladí.

Máte v kádru všechny hráče, které jste si přáli mít?
Nakonec jsme ulovili všechny hráče, o které jsme stáli. Chybí jediný Adam Jiříček z Plzně, jenž se zranil už v prosinci na dvacítkách. To je obrovská škoda, protože to by byl nesmírně platný obránce.

V nominaci jsou také tři Jihočeši: gólman Matyáš Mařík z Motoru, písecký odchovanec obránce Jan Skok a bývalý útočník Motoru Samuel Drančák. Jaká bude jejich role v týmu?
O tom je zatím ještě předčasné mluvit. Letos poprvé platí na osmnáctkách stejné pravidlo jako na mistrovství seniorů i dvacítek, že můžete přijet se šestadvaceti hráči, i když na soupisku můžete zapsat jenom dvacet tři. Tři navíc ale mají status trénujících a můžete je v případě potvrzeného zranění automaticky dopsat na soupisku, aniž byste museli povolávat někoho jiného. Teprve budeme s trenéry řešit, kdo bude zapsán do základního kádru.

Je ve finských městech cítit atmosféra šampionátu?
Vantaa a Espoo jsou předměstí Helsinek. My hrajeme Vaantě, kde je letiště, na které přiletíte, když cestujete do Helsinek. Všechny týmy bydlí v jednom hotelu, my to máme na stadion deset minut autobusem, druhá skupina třicet. Na hotelu atmosféra mistrovství ještě moc cítit není, ale když přijedete na zimák, tak už to na vás dýchne.

Máte za sebou bohatou hokejovou kariéru. Co pro vás role manažera reprezentační osmnáctky na světovém šampionátu znamená?
Je to velká zkušenost. Přes sezonu bylo všechno víc v klidu. Jednotlivé srazy jsme měli připravené dopředu, i když jsem tomu vždycky musel několik týdnů věnovat. Od Nového roku už se soustředím prakticky jenom na mistrovství. Je s tím spojená spousta papírování a vyřizování. To musím přiznat. Ale baví mě to. Je to něco úplně jiného, než když jsem hrál. Hráč přijede, má všechno nachystané a jenom hraje a trénuje. Já jsem teď v opačné roli. Všechno připravuji a hokej pouze sleduji. Je to pro mě úplně nová, ale hodně obohacující zkušenost.