Uplynulou sezonu jste začal ve Finsku, odkud jste se ale předčasně vrátil zpět do Slavie, kde jste okusil boj o extraligovou záchranu v play out. Považujete svůj návrat za správný krok?
S odstupem času musím říct, že to byla dobrá volba. Ve Finsku to bylo zabité. Už od nějakého pátého zápasu jsem věděl, že mi tam pšenka nepokvete.
Mohl byste konkretizovat, v čem byl v Kärpätu největší problém, který vyústil až ve váš odchod z týmu?
Bylo to tam super v letním období, kdy jsme hráli European Trophy. Nastupovali jsme v útoku s Ivanem Humlem a dávali jsme většinu gólů celého týmu. Bylo to v pohodě. Ale když začala liga, tak se Ivan hned ve druhém utkání zranil a trenér přestal stavět mě i zbývajícího kluka z naší lajny. Na led jsem se dostával jenom na nějakých pět minut za zápas. Přitom trenér ode mě očekával nějaké strašně dobré výkony. Tím jsem se dostal psychicky dost dolů. Potom už to bylo těžké a nešlo to. Proto jsem zvolil návrat do Slavie.
Odchod byl vaší iniciativou?
Ano. Už jsem tam nechtěl setrvávat. Domluvil jsem se s Vláďou Růžičkou ve Slavii a vrátil jsem se.
Existovala ještě nějaká jiná varianta než Slavia?
Přišlo to hodně rychle. Nejdřív jsem o tom nechtěl ani slyšet, že bych se vrátil. Pak se to ve mně ale zlomilo, domluvil jsem se s Růžou a vrátil jsem se.
Vrátil jste se a poprvé v kariéře vyzkoušel boje o záchranu v play out. Byla to drsná zkušenost?
Zkušenost to byla. Je to hrozná soutěž.
Měli jste strach, že by vám mohl zůstat v ruce černý Petr a spadli byste do baráže s vítězem první ligy?
Samozřejmě jsme obavu měli. V minulých letech byly v play out větší bodové rozdíly a o účastníkovi baráže bylo jasno třeba hned po nějakém třetím kole. Teď to bylo hodně vyrovnané a myslím, že měl každý strach, aby tam nespadl. To bylo nepříjemné. Neseděl nám ani systém soutěže, kdy se hrálo jenom v pátek a v neděli. To bylo šílené.
Play out jste místo v O2 Areně odehráli na starém zimním stadionu v Edenu. Byla to změna k lepšímu?
V Edenu to bylo skvělé. Vůbec se to nedalo s O2 Arenou srovnat. Atmosféra v Edenu byla výborná.
Hned po návratu do extraligy si vás trenér Hadamczik vytáhl do reprezentace. Pomohla vám psychicky taková důvěra, kterou vám vyjádřil?
To v každém případě. Byl jsem za to hrozně rád a psychicky mě to hodně podpořilo.
Přestože jste sezonu dohrávali v play out, vám osobně se dařilo. Věříte v šanci, že byste se mohl v národním týmu udržet i pro mistrovství světa?
Těžko říct. Je tady hodně hráčů. Stejně jako loni budu dělat všechno, aby to vyšlo. Budu se o to prát.Uvidíme, jestli to vyjde. Loni jsem skončil až po generálce s Kanadou. Bylo to nepříjemné, ale bral jsem to tak, jak to přišlo. Mrzelo mě to, ale trenér měl nějakou vizi a v té jsem nefiguroval. Budu bojovat, aby to vyšlo letos.
Může být vaší výhodou, že můžete pracovat na lídry týmu klidně i ve třetí nebo čtvrté řadě?
Toho jsem samozřejmě schopen, ale záležet bude na trenérovi, jakou má představu. Budu se snažit podávat takové výkony, abych se v týmu udržel co nejdéle.
Poprvé v kariéře si zahrajete za národní tým doma v Českých Budějovicích. Budou to pro vás zvláštní zápasy?
Určitě. Těším se na to. Jsme tady celý týden, takže se alespoň vidím s rodinou déle než v lize, kdy sem jezdíme jen na skok.
V Budějovicích se vám hraje dobře?
Jezdím sem rád, i když tady se Slavií většinou dostaneme. Ale po dlouhé době zase zažiji, že tady budou diváci fandit našemu týmu.
Už pomalu řešíte také další sezonu? Máte ve Slavii platný kontrakt?
Nemám. Ještě nevím, co bude příští rok. Mám ještě rok platnou smlouvu v Oulu, ale tam to budu chtít asi nějak ukončit. Uvidíme, jak se situace vyvine.
Návrat domů do Budějovic ještě není v plánu?
Nevím. Uvidíme, jak to bude.
