Měli jste vývoj zápasu až do padesáté osmé minuty pod kontrolou?
Řekl bych, že jsme skutečně měli skoro celý zápas pod kontrolou. Dobře jsme bránili střední pásmo. Ani ve třetí třetině jsme neustupovali a soupeř tam měl hodně icingů, jak se k nám nemohl dostat. Bohužel v závěru jsme nezvládli power soupeře a takhle to dopadlo.
V první třetině po vaší rozehrávce střílel domácí Ondráček do prázdné branky, ale puk se naštěstí jenom otřel o tyč. Jak se to seběhlo?
Litoměřice vyhodily puk a já jsem proti němu vyjel, protože tam jeden domácí hráč napadal. Chtěl jsem ho rozehrát, ale byl jsem už blízko u střídačky, kde není plexisklo, tak jsem se bál, abych kotouč nepřehodil a nedostal dvě minuty. Proto jsem chtěl dát co největší ránu, ale bohužel jsem to dal Ondráčkovi přímo na hokejku. Naštěstí to nepotrestal. Měl to trochu z úhlu, ale branka byla prázdná. Trefil tyčku z boku.
Mohl byste přiblížit váš pohled na power play soupeře, ve které jste v rozmezí pouhých patnácti vteřin dostali dva góly?
První gól padl po skrumáži před brankou, ze které se puk odrazil k Procházkovi a ten to jenom zametl. Při druhém gólu jsem nic neviděl a šel jsem jenom do univerzálního zákroku, při kterém vás to buď trefí, nebo ne. Bohužel mě to netrefilo.
Jak se ale mohlo stát, že se soupeř takhle rychle podruhé dostal k zakončení?
To nevím. Pořádně si to nedokážu vysvětlit.
Byl to velký šok, když jste najednou za takovou chvilku přišli o vítězství?
Šok to byl pro každého z nás. Už jsme si tak nějak mysleli, že by to mohlo dopadnout dobře. Možná právě proto jsme to nezvládli.
Na začátku prodloužení jel navíc Procházka trestné střílení. Nebyl jste nervózní, že byste v mžiku mohli přijít i o další bod?
Procházka na mě jel sám. Píchl jsem mu do puku hokejkou a myslím si, že spadl o můj beton. Rozhodčí to ale viděl jinak a odpískal hákování Petru Kolmannovi. Nemohu to posoudit, protože jsem koukal na puk. Naštěstí jsem penaltu chytil. Věřil jsem si na ni. Celý zápas jsem se cítil dobře. Je jasné, že by bylo nepříjemné, kdyby nám to soupeř takhle otočil. To jsme si ale nemohl připouštět.
V nájezdech jste vychytal všechny tři pokusy vašich soupeřů. Měl jste nastudované, jak domácí hráči nejčastěji zakončují?
Trenéři mi říkali, co který hráč nejčastěji dělá. Jeli proti mě všichni tři praváci.
Říká se, že pravé držení hole je při penaltě výhodou.
To je relativní, protože já zase chytám v opačném gardu. Snažím se to chytit, ať jede levák nebo pravák. Na penalty si docela věřím.
Co jste říkali zisku dvou bodů po utkání v kabině?
Říkali jsme si, že dva body jsou dobré, ale že rozhodně mohly být tři. Byla to škoda.
Určitě jste zaznamenali, že bodově naprázdno vyšly Jihlava a Slavia, se kterými bojujete o špičku tabulky?
Už bylo na čase, aby Jihlava také klopýtla. Je hezké, že jsme skočili na třetí místo v tabulce. Musíme ale jít krůček po krůčku dál.
Sahal jste po vaší letošní premiérové nule. Byla hodně blízko. Mrzelo vás, že jste ji nakonec nevychytal?
Ta nula je letos asi zakletá. Bylo to o kousek. Ale čert vzal nulu, bral bych klidně výhru 2:1, jenom abychom měli tři body. Jenže jsme to zpackali a příště se takového závěru musíme vyvarovat.
Odchytal jste čtyři zápasy v řadě, což je vaše zatím nejdelší série v sezoně. Budete chytat i nadále?
Trenéři nám to řeknou vždycky den dopředu. Teď chytám já a pak bude chytat zase Blažena (Ondřej Bláha – pozn. red.). Točíme se podle toho, jak nám trenéři řeknou.
Čeká vás retro zápas se Slavií. Bude to pro vás jiný duel, nebo budou jiné jenom dresy?
Určitě na člověka trochu dýchne historie. Bude to trochu jiný zápas a určitě to bude mít něco do sebe. Musíme se ale soustředit na naši hru a podat co nejlepší výkon. Především uhrát nějaké body.
