Krabičkový tým Deníku má za sebou další týden, kdy připravujeme stravu do krabiček podle knihy Domácí krabičková dieta Aleny Doležalové. Zkoušíme ale i další variace, aby strava byla co nejpestřejší. A navzájem si zkušenosti se stravováním předáváme. Některé z nich vám nabízíme i dnes.Mladá maminka Petra Jansová z Kaplice stíhá přípravu jídel i s miminkem. „Vždy si uvařím více než dvě porce. Oběd mám dva dny stejný a zbytek si do krabiček zamrazím na jiný den, pokud to pokrm umožňuje." Aby nemusela vařit zvlášť pro sebe a rodinu, dala nám tip: „K obědu jsme měli záhorácký závitek, rodině jsem udělala opékané brambory a já si připravila rýži natural. Jim jsem udělala polévku z červené čočky, kterou já neobědvala, ale měla jsem ji k večeři. Všem moc chutnalo," svěřila se Petra. Nedaří se jí zatím dodržet čas snídaně. Ta by měla být do hodiny po probuzení. Již před Velikonocemi měla však dvě kila dole, postupně přidává nezbytný pohyb. „A asi je fakt něco vidět, protože mamka podotkla, že se mi nějak zmenšuje zadek," napsala Petra.

Alena Němcová ze Strakonic, která již rok udržuje svou váhu a velikost 38 díky krabičkám, začala tím, že před necelými dvěma lety navštívila výživového poradce. Názory na využití těchto služeb se různí, možná i podle toho, jak na různé poradce narazíte. Alena návštěvu doporučuje: „Návštěva se mi vyplatila, správně jsem se nastartovala, prvních čtrnáct dní jsem přísně dodržovala nabídnutý jídelníček." Zbavila se i přebytečné vody, kterou její organismus zadržoval. Pomocí zakoupených doplňků stravy snížila tuky. Jídla si začala po přísném režimu přidávat sama a do poradny jezdí na občasné převážení.

Renata Kainráthová z Chýnova a Naďa Hrušková z Chotovin navštívily výživovou poradkyni vloni v létě. Také jim sdělila krutou pravdu o poměrech tuků, svalů, zadržované vody, atd. A jejich zkušenost? Dodané jídelníčky mají být sice šité na míru, ale protože několik jejich známých také takovou návštěvu absolvovalo, zjistily, že jídelníčky jsou spíše univerzální. „Je faktem, že nám poradkyně žádné preparáty nevnucovala, ale návštěvy u ní byly jak na běžícím páse. O problémech, které dietní režim přinášel, s námi vůbec nediskutovala. Já jsem třeba první dva týdny dodržování diety cítila neskutečnou únavu, ale odpověď byla, že to není možné. Co mi, na rozdíl od krabiček, nevyhovovalo, byla skutečnost, že jsme se pomalu bály přiznat, že pijeme kávu a jíme tavené sýry to bylo tabu," svěřila se Renata.

Podobně spíše negativní zkušenosti má i další členka našeho týmu Eva Fürstová ze Lhenic.

Na vlastní kůži

A tak jsem se rozhodla vyzkoušet na vlastní kůži návštěvu jedné českobudějovické poradny, a to po měsíčním praktikování stravy pětkrát denně do krabiček a dodržování pitného režimu minimálně dvou litrů tekutin denně. Po změření a zvážení jsem se dozvěděla, kolik v sobě mám nadbytečného tuku, zadržované vody, jaký mám index BMI i jakou bych měla mít váhu. Žádná radost. Zakoupila jsem nabídnuté doplňky za 1294 korun a v ruce s jídelníčkem na první týden plna rozhodnutí odešla domů. Do té doby jsem pociťovala obrovskou radost z toho, jak při krabičkovém režimu netrpím hlady, nemám zbytečné chutě, jak mi začínají být volnější kalhoty a jak si toho začíná moje okolí všímat.

Bohužel musím přiznat, že přísný režim nabídnutý výživovou poradkyní byl nad moje síly. Přestala jsem se cítit dobře, připadala jsem si jak nemocná, ztrácela jsem motivaci, i rodina si všimla změny mého chování. Zkrátka přestala jsem si v kuchyni zpívat, a to byl signál, že je něco špatně. Možná je to záležitost pevné vůle, možná jsem očekávala větší pochopení, více empatie, možná také podrobnější rozbor mé dosavadní stravy a vysvětlení pochodů v těle, které jsou nevyhnutelné pro to, abych pochopila princip strohého jídelníčku.

Jak a podle čeho tedy hledat kompetentního poradce, který umí svého klienta získat a pomoct mu poznat vlastní tělo a jít nijak lehkou cestou ke zdravému životnímu stylu? Některé zdroje hovoří o tom, že poradce musí být v oboru vzdělaný. Nic proti tomu, naopak jsem ráda, když bude přede mnou sedět odborník, který to má vše nastudované. Ještě lepší bude, když se přesvědčím, že sám na sobě aplikuje, aplikoval to, co chce ode mě. Tedy že dělá, dělal to, co učí, a rozumí tomu. Asi mě někdo, kdo má evidentní nadváhu, nepřesvědčí o tom, jak důležité je zredukovat hmotnost.

Určitě by mi měl umět vysvětlit, proč právě jím daná kombinace jídel mi je prospěšná. A hlavně by mě měl naučit, jak se stravou a svým tělem zacházet. Také si myslím, že výživový poradce by měl být dobrým psychologem. Když se totiž cítím dobře, jsem více přístupná k dobře vysvětleným radám a mám chuť na sobě něco změnit. Neosobní, někdy až přístup plný hrozeb vyvolává zabarikádování se a možná i averzi podřídit se čemukoliv.

V životě mám osvědčenou metodu: dát si cíl a plnit ho. Myslím, že vědět, kam chci dojít, je stejně tak důležité jako to, jakou cestu zvolím. Někdy se za nadváhou mohou skrývat příčiny, které nejsou ani nám samotným jasné. Tady je role poradce, myslím, velmi důležitá. Byla bych moc ráda, kdyby jím byl někdo, kdo je mi blízký, komu mohu důvěřovat a kdo mi radí, protože to se mnou myslí dobře. Každý máme obavy, zda něco, co jsme si předsevzali, splníme. Měl by mě podpořit, ne znechutit. Abych měla sama ze sebe radost, těšila se z plnění cílů od jednoho k dalšímu, je asi také to, s čím by mi měl pomoct. Ale to všechno mohou být jen moje naivní představy. Nebo ne?

A jaké máte zkušenosti s návštěvami u výživových poradců vy? Napište mi na

alena.pancerova@denik.cz.