Do našeho krabičkového týmu Deníku se o uplynulém víkendu přihlásily nové členky, z čehož máme velkou radost a vítáme je mezi námi. Je to Vlaďka Marešová, která pracuje ve školní jídelně v Táboře, bydlí na vesnici, je jí 45 let a má dvě dospělé děti. Sama již vyzkoušela všechno možné i nemožné, jak ale píše, i kila, která shodila, se vrátila vždy zpět. Vyzkoušela také dražší kúru v komerční poradně. Vždy se stejným efektem. Chce zkusit něco nového, a proto se začala zajímat o vaření do krabiček.Další novou členkou je Lucie Reitingerová z krajského města, která si již knihu zakoupila a uvítala by podporu širšího kolektivu, což jí můžeme slíbit. Lucie bude řešit problém, jak vařit nejen pro sebe do krabiček, ale jak vařit zároveň pro své dvě děti a manžela. Ale protože v podobné situaci není sama, můžeme rovnou poradit, že nejlepší je pro vyváženou a zdravou stravu získat celou rodinu. Množství se dá pro jednotlivce lehce upravit, výběr přílohy také. Máme zkušenosti, že to tak skutečně jde. Navíc ve svém týmu již máme partnerské dvojice, které se i ze zdravotních důvodů rozhodli pro jednotné krabičky pro oba. Velké množství receptů v kuchařce se také neliší od „běžné" stravy, pouze jejich příprava je k tělu příznivější, případně jsou zvoleny ty suroviny, které nemají vysokou energetickou hodnotu.

Do třetice se přihlásila Jana Chrástková, která má podobný problém jako naše členka Vlasta Gregerová. Její manžel je diabetik, tudíž by potřebovala upravit jídelníček především pro něho.

Co se týká stravy pro diabetiky, přišel do redakce e-mail od Karla Čížka, který píše: „Koupil jsem si knihu Domácí krabičková dieta a jsem za ni velmi rád. Používám ji jako inspiraci. Jsem diabetik typu I již asi třicet let. V receptech uvedených v knize si jen upravím příjem sacharidů, buď uberu, nebo přidám. Jsem moc rád, že tato kuchařka vyšla, protože je to velká inspirace pro nás stejně postižené."Manželé Gregerovi krabičkují několik týdnů a pro pana Čížka i ostatní čtenáře s cukrovkou má paní Vlasta vzkaz: „Manžel je také diabetik, dvacet let, ale typem II. Stále jsem také počítala a počítala, a to mi trvalo déle než samo vaření. Jsem z knihy nadšená, recepty trochu upravíme, a je vystaráno."

V pondělí se e-mailem ozvala další čtenářka Deníku Radka Schaffelhoferová, která si již také knihu zakoupila a společně s manželem začali od tohoto týdne krabičkovat. Radka píše: „Doufám, že když na to budeme dva, tak to zvládneme."

Tento týden jsme řešili problém, na který nás upozornila aktivní členka týmu Renata Kainrathová z Chýnova. Tu o víkendu poprvé za celou dobu stravování z krabiček přepadl záchvat „chuti na něco". Zatím používá osvědčený recept na tak zvaný zaplácávák. Je to ušlehaný bílek, malinko oslazený a vmíchaný žloutek, jakási vaječná pěna. Ví ale, že to samozřejmě ideální není.

Jeden tip jsme získali od autorky knihy Aleny Doležalové: „Při krabičkové dietě může nastat situace, o které píšete (náhlý pocit hladu, chuti), i mne to už několikrát postihlo. Myslím, že je to normální, nesmí to ale být často, potom je nějaká chyba ve skladbě potravy. Většinou to také, jak píšete, rozchodím, je to jen kritická chvíle, jakmile ji překonám a zabavím se něčím jiným, na hlad i chuť zapomenu, a pak vše běží zase normálně dál. Třeba to opravdu spraví obyčejná kyselá okurka."

Ostatní z týmu mají i jiné osvědčené metody. Jídlo vícekrát přežvýkat a jíst veškeré pokrmy pomalu. Pomáhá si říct, že dojím ze všech u stolu jako poslední. Když jíme, neměli bychom při tom koukat na televizi, případně odpovídat na e-maily nebo lovit v internetu. Soustřeďme se na to, co máme na talíři. Sytící efekt jídla zesiluje vše, co je kyselé. A abyste potlačili hlad, kupte si vlákninu. Budete mít plný žaludek a navíc vás při trávení vláknina pročistí.

Rady poslala i Alena Němcová ze Strakonic, která již rok udržuje svou váhu a velikost 38. S krabičkami má téměř dvouletou zkušenost. „Když mě přepadne chuť na něco, klidně si vezmu (ale jen jednu) hrst gumových medvídků, ořechy, kousek hořké (osmdesátiprocentní) čokolády nebo mám v lednici ovocné nanuky. To ale jím jen v omezeném množství a ne často. Je lepší si vzít něco hned, nenechat chuť rozběhnout, pak člověk dostane žravou a snědl by na, co přijde," poradila zkušená krabičkářka.

Každopádně je to ale o radosti z přípravy jídla, o schopnosti najít uspokojení v pocitu, že pro sebe a nakonec i pro celou rodinu dělám něco příznivého. A když hříchy typu kousek čokolády smažeme minutami ostré chůze navíc, tělo to za nás vyřeší. Myslet usilovně na to, že něco nesmím, že mám něco zakázané, může spíše způsobit nežádoucí stres. A ten nikdo z nás nepotřebuje.

Chcete-li i vy být součástí krabičkového týmu Deníku, napište na e-mailovou adresu alena.pancerova@denik.cz. Rádi vás mezi sebou uvítáme.

Máme před sebou víkend, tak zkusme doplnit krabičkování pohybem navíc a nezapomeňme při tom dojít v úterý k rozkvetlé třešni. Vždyť nás čeká máj, lásky čas.