Letošní laureát literární Ceny Jaroslava Seiferta je známý český básník Karel Šiktanc, který získal ocenění za sbírku Nesmír. V odborné komisi, která vítěze vybírala, byl potřetí i Michal Bauer (45), ředitel Ústavu bohemistiky a docent literatury Filozofické fakulty Jihočeské univerzity České Budějovice.

Před dvěma lety se v rozhovoru pro Deník Michal Bauer svěřil, že by literární cena slušela básníku Karlu Šiktancovi, jenže ten už ji dostal v roce 1989. Letos se porota nad jeho novou knihou Nesmír jednomyslně shodla, že cenu, kterou od roku 1986 uděluje Nadace Charty 77, si Karel Šiktanc zaslouží podruhé.

Proč letos vyhrál prestižní literární cenu znovu právě Karel Šiktanc?
Pro mě je Karel Šiktanc jedním z našich nejvýznamnějších básníků 20. století a počátku 21. století. Je to autor, který se stále pokouší znovu, nově a jinak pojmenovat skutečnost, vidět svět a zobrazovat ho. Je duchem pořád mladý, je to autor, který se stále snaží hledat nová a nová slova, nové způsoby vyjádření. Důvodů, proč vyhrál, je jistě spoustu. V prvé řadě je to ale veliký básník a novátor české poezie.

Přes jaké knížky jste se ke Karlu Šiktancovi dostal?
Četl jsem jeho básnické sbírky Adam a Eva i Heinovské noci. To byly první dvě knihy, které se mi od něj dostaly do ruky, a obě mě uhranuly. Byl to čtenářský zážitek. Zasáhlo mě opojení slovem, rytmem, veršem, zvukovou stránkou i tématem, zkrátka kombinací mnoha různých aspektů.

Necháte nahlédnout pod pokličku práce poroty? Měli jste na výběr více výrazných autorů, o kterých jste přemýšleli jako o letošních vítězích?
Původní výběr autorů je vždycky širší. Člověk pak znovu bere jejich knížky do ruky, předčítá je a znovu nad nimi přemítá. Letos mi pořád vycházel Karel Šiktanc jako autor, kterému cena patří, a jsem za tuhle volbu moc rád.

Pokolikáté se účastníte výběru a co vám tahle příležitost dává?
Letos jsem v komisi potřetí. Před dvěma lety jsme vybrali Ludvíka Kunderu, loni Jáchyma Topola a teď Karla Šiktance. Vždycky se jedná o velmi příjemné setkání s ostatními členy poroty, se kterými si konfrontujeme názory. Předsedou poroty je Jiří Brabec, kterého si nesmírně vážím. Je to jeden z lidí, kteří jsou pro můj profesní i osobní život nesmírně důležití. Každé setkání s ním je obohacující. Je skvělé, když se můžete bavit s lidmi, kteří jsou podobně zaměření jako vy, rádi čtou a milují literaturu. Rozhodování pochopitelně přináší střetávání různých subjektivních názorů a přístupů. Ale zrovna letošní volba byla skutečně jednomyslná, takže k žádným rozporům nedošlo.

Prozradíte, jak funguje výběr adeptů na prvenství? Volají si porotci mezi sebou s tím, že vyšla zajímavá knížka, kterou stojí za to si přečíst?
Dílo Karla Šiktance sleduji a znám všechny jeho nové knížky, které vyšly. Sleduji i další autory. Něco vás zaujme, něco ne. V porotě se pak scházejí návrhy, kterými se zabýváme a zároveň přicházíme s vlastními jmény. Pak máme několik schůzek a z našeho setkávání vykrystalizuje závěrečný výsledek.

Předloni zvítězil básník, loni prozaik, letos zase básník. Znamená to, že za rok zvítězí opět nějaký prozaik?
Kdepak,vždyť přece také Jáchym Topol je básník, protože začínal psaním poezie. Nejdůležitějši je vždycky kritérium kvality, aby dílo bylo skutečně ojedinělé a originální. To je na rozhodování to podstatné, nikoliv žánr, který píše.

Předáváte studentům své zkušenosti a zážitky z rozhodování o Ceně Jaroslava Seiferta?
Samozřejmě že ano. Studentům říkám, že tahle cena existuje, proč je pojmenovaná právě po tomhle básníkovi, kdo ji v minulosti získal a proč je letošním laureátem Karel Šiktanc. Na svých přednáškách a seminářích tohoto českého básníka probírám a hovořím o něm.
Když s básníkem osobně mluvíte, reflektuje vaši řeč a dozvídá se, jak vy reflektujete jeho poezii. Tenhle osobní zážitek je něco, co si dál odnáším do života a na co se nezapomíná.

Nechcete Karla Šiktance a další významné spisovatele pozvat k nám do Českých Budějovic, aby se s nimi mohli osobně setkat také další Jihočeši?
Dříve, když jsme ještě byli součástí pedagogické fakulty, jsem dost lidí k nám na besedy zval a studenti na ně hojně chodili. Pak to začalo trošku skomírat, asi i z finančních důvodů, ale možná i proto, že zájem o literaturu postupně klesá, bohužel i mezi studenty. Teď se ale některé literární akce konají v SUDu nebo v Galerii Měsíc ve dne. Pokoušíme se oživit tradici besed a autorských čtení ve spolupráci s Eliškou Štěpánovou a Františkem Nárovcem. Nevím, jestli přijede Karel Šiktanc, ale byl bych rád, kdyby se zase někteří významní autoři k nám do Českých Budějovic dostali.

Odborná komise, která rozhoduje o laureátech Ceny Jaroslava Seiferta, se obměňuje. Jak dlouho si v ní členství ještě užijete?
Je to ve stanovách, ale abych pravdu řekl, nevím, jestli je členství na pět nebo sedm let. Každopádně si členství ještě pár let užiji. Těším se na další práci i zábavu zároveň, samozřejmě i na zodpovědnost, která s členstvím v komisi souvisí.

Už jste četl nějakou novou knížku, která vás udeřila do duše, že jste si řekl, tak tohle vypadá na dalšího laureáta ceny?
Pro příští rok ještě žádného favorita nemám.