Nově nastudovanou inscenaci Bílý tesák podle námětu Jacka Londona uvede v úterý a ve středu od 17 hodin na studiové scéně Malého divadla Loutkohra Jihočeského divadla. Vytí vlků zavede diváky na Aljašku v době zlaté horečky, kdy davy dobrodruhů, zoufalců i desperátů míří dál na sever.

V tomto prostředí nehostinné severské pustiny se pomalu stává člověk člověku vlkem. A vlk vlkovi? Pes psovi?

Bílý tesák mezi vlky nepatří a psy taky nemá rád. Je to pes gladiátor, pes zabiják, který v reálné i symbolické aréně odrovnává jednoho soupeře za druhým. Je bleskurychlý, vytrvalý, houževnatý a lační po krvi. Všichni víme, proč je takový. Od doby, kdy se postavil na všechny čtyři a opustil vyhřátou noru, je nucen den co den bojovat o život. Proto zná jen nenávist.

„Coby Bílý tesák vlastně vyprávím příběh o sobě. Jak jsem vyrůstal od malého vlčete až po vlka zabijáka. Poznal jsem, kde na mě číhají nástrahy, poznal, že lidi dokážou být hodní i zlí…,“ říká v mužském rodě protagonistka hlavní role Tereza Peterková.

Klasický příběh ve staronovém zpracování pro ni byl výzvou i z hlediska fyzického herectví. „Mohu se porvat, s kým chci, a docela se na jevišti vyřádím. Je fakt, že jsme naposledy hráli před třemi týdny a dodnes si lížu rány,“ dodává s úsměvem.

Dramaturg Zdeněk Jecelín rozvíjí ve hře základní otázky silného příběhu: vliv prostředí na osobnost a chování jedince a lidskou i zvířecí touhu ovládat a být ovládán.

Podle slov režiséra a tvůrce scény Konráda Popela má v sobě každý jedinec obrovskou touhu ovládat a zároveň být ovládán. „Zvíře je výtečný společník, ve kterém se zrcadlí veškeré touhy. Brzy se tak ve vztahu mezi člověkem a domácím mazlíčkem podvědomě poruší křehká hranice, kdo je pán a kdo je pes. Zvláštní je, že oběma tvorům je v tomto stavu zřejmě dobře,“ naznačuje základní námět příběhu Popel.

„Bílý Tesák jako vlčí dítě, napůl pes a napůl vlk, v sobě svádí vnitřní boj. Neví, kam patří: do divoké přírody, nebo mezi lidi? Může zůstat svobodný mezi vlky, kde funguje zákon smečky, anebo se nechat vtáhnout mezi lidi, kde fungují podobné zákony..,“ vysvětluje režisér.

A diváci se mohou zamyslet nad jeho volbou. Zda byla správná, nebo ne. A kdo tak volil: člověk, nebo zvíře? Je člověk zvíře a je zvíře člověk?