České Budějovice – Ryze fyzickým vyjádřením lásky vyvrcholí 8. dubna komponovaný večer jihočeského baletu. Završí ho slavné Bolero, v němž na Ravelovu hudbu vytvořil choreografii šéf tanečníků Attila Egerházi. Zároveň to bude poprvé, kdy se soubor představí v historické budově Jihočeského divadla. Premiéra začne v 19 hodin.

„Večer je poskládaný tak, aby představil to nejlepší nejen z repertoáru baletního souboru, ale také z tanečního projevu všech jeho členů. Jde o to, aby tanečníci mohli ukázat své umění v čisté podobě“ uvedl Attila Egerházi, který je podepsán pod čtyřmi z pěti choreografií.

Program otevře krátký burleskní duet 1+1 na hudbu Elvise Presleyho a Artie Shawa. Po něm přijde Painted Rainbow zdůrazňující poetiku tance za zvuku tónů od Maurice Ravela a Jeana Sibelia. Před první přestávkou pak následuje Dinner, jediný balet večera, který má podle Egerháziho zdánlivý příběh.
„Jeho autorem je Mário Radačovský, tanečník a choreograf, který do loňského roku působil jako ředitel baletu Slovenského národního divadla v Bratislavě a nyní pracuje v zahraničí. Do budoucna plánujeme výměnu choreografií,“ doplnil Egerházi.

Španělská krev

Druhou část vyplní choreografie Closed, balet plný symbolů a lásky. Vrchol pak nastane v podobě Bolera, věčné výzvě každého dobrého choreografa. „

„Bolero je celé o touze. Touha jako hnací motr každého lidského konání je leitmotiv, který se vine celým večerem a odráží ve výkonu umělců. Je to fyzické vyjádření lásky, ale moje Bolero není jen o testosteronu a libidu, ale o hladu a touze, které nelze nikdy uspokojit,“ zdůraznil Egerházi.

Podle dramaturga Františka Řihouta budou diváci možná překvapeni stejně jako on loni v létě, kdy se mu při festivalu Múzy na vodě zdálo, jako by se Bolera účastnil celý soubor. Přitom v něm tančí jen tři páry, které ovšem zvládnou sdělit vše podstatné.

„Při oproštění od venkovních vlivů, vody a hvězd, vynikne více téma souboje mužského a ženského principu, které je zde povýšeno ryzí španelskou krví a touhou. Jak víme, jižní národy se ve svých tužbách poněkud liší od Slovanů nebo seveřanů, a o to víc je to pro nás Středoevropany přitažlivější,“ nastínil dramaturg.

Hned čtyřikrát se v programu obejví Zdeněk Mládek, který loni získal Cenu Thálie. Za hodně těžké považuje, že Bolero je až v závěru.

„Jsme hodně vytíženi v průběhu a na konec máme ukázat co nejvíc a nejvíc na nás leží tíha a zodpovědnost, aby večer vygradoval. Na každém z nás je potom hodně znát, že jsme fyzicky vyčerpaní. Ale v momentě, kdy se vám podaří chytit pocit té hudby a vztahu mezi mužem a ženou, o čemž to celé je, vytryskne to jako euforie,“ přiblížil Zdeněk Mládek.

Zmenšené jeviště

Tanečníci se také museli vypořádat s rozměry jeviště: zatímco při premiéře Bolera v říjnu 2009 se pohybovali na prostoru 25 x 26 metrů, nyní mají o 20 metrů méně na obou stranách. „Je těžké se tam vejít, nikoho nepokopat a nepraštit,“ dodal Mládek.

„Vedle Carmen a Snu noci svatojánské je Bolero snad jeden z nejkrásnějších titulů, který může v baletu existovat,“ shrnul Řihout.

Premiéra večera, jemuž Egerházi přezdívá Rouge, je vyprodaná. Lístky za 200 a 190 korun lze ale sehnat na reprízy 27. dubna a 12. května.