Mezi zachráněnými dětmi, které odjely transportem v polovině roku 1939 do Londýna, byl tehdy patnáctiletý Jiří Kafka s o rok mladším bratrem Felixem. Jejich otec působil na pražské židovské obci a moc dobře věděl, že jeho rodině hrozí smrt. V Anglii začali oba kluci nový život, a hlavně byli v bezpečí.

„Když bylo Jirkovi 17 a mě 16, rozešli jsme se,“ vzpomíná Felix Kafka. „Já zůstal na škole a později na univerzitě, Jirka šel na sever Anglie pracovat a pak se dal do armády.“
Osmnáctiletý Jiří Kafka nastoupil k 311. čs. bombardovací peruti. „Nelíbil se mi Hitler a nechtěl jsem zůstat pasivní,“ říká Jiří Kafka, co ho vedlo obléci uniformu.

„Létal jsem na palubě Liberatoru jako telegrafista a střelec. Ale v životě jsem se do ničeho nestrefil,“ usmívá se. „Létali jsme nad mořem a bojovali proti nepřátelským lodím a ponorkám, působili jsme i nad Biskajským zálivem.“

Po válce se Jiří Kafka vrátil v modré uniformě s eskadrou do Československa, ale před komunistickou totalitou odešel zpět do Anglie. „S bratrem jsme se tak opět setkali,“ říká Jiří Kafka. „Felixova dráha byla pak akademická, moje obchodní,“ dodává jedno z Wintonových dětí.