Do konce října oznámí vedení Jihočeského kraje, kdo bude po Vlastimilu Ochmanovi novým ředitelem Jihočeské komorní filharmonie (JKF). Komise 
v pondělí vyslechla čtyři zájemce a dala již doporučení hejtmanovi. V kuloárech zní již od září jméno Otakara Svobody. Před výběrovým řízením položil Deník všem adeptům tři stejné otázky.

1. V čem by se měla JKF nejvíc proměnit?
2. Jaký nový projekt JKF by se vám líbil?
3. Jedna z vizí šéfdirigenta Jana Talicha je větší orchestr. Byl byste pro a kam byste JKF přestěhoval – do síně Otakara Jeremiáše už by se nevešla.

Petr Ferebauer
provozní ředitel Jihočeského divadla

Petr Ferebauer, provozní ředitel Jihočeského divadla.1. Filharmonii určitě chybí mediální obraz. O JKF se v posledních týdnech mluvilo velmi, avšak kdybych jako muzikant a člověk působící v kultuře nevěděl, že tady filharmonie je a kde sídlí, tak na mě nikde neútočí její reklama, její výsledky ani články o ní.

2. V zásadě bych zachoval půdorys abonentních cyklů. Velmi se mi líbí takzvané crossovery, čili třeba JKF a Nezmaři. Určitě bych se zaměřil víc na práci s mládeží – je to dnes populární trend, o kterém všichni hovoří, ale já mám tu čest, že jsem před lety působil 
v Pražské komorní filharmonii, kde ředitel Ilja Šmíd připravil nádherný program, šitý přímo na děti.

3. Patřím spíše ke skupině podporovatelů sloučení JKF 
a divadelního orchestru. Jak ekonomicky, tak společensky 
a hudebně je to možné. Určitá selekce proběhne, ale nemyslím, že by to nutně znamenalo zánik filharmonie. Když jsem navštěvoval koncerty JKF, tak pro dosažení hudebního ideálu orchestru by bylo potřeba posílit skupinu primů – osm by bylo ideální. Doplnit by chtěly i kontrabasy. Síň Otakara Jeremiáše je akusticky poměrně slušné místo, nicméně velikostí a zázemím by tam tak velký orchestr neměl šanci se vměstnat. Jako nové sídlo by mi vyhovovala Slavie.

Antonín Kazil
ředitel Hudebních slavností Emy Destinnové

1. V interpretační kvalitě. To je zásadní věc, kterou by se jim otevřel prostor na velké festivaly a do zahraničí.

Antonín Kazil, ředitel Hudebních slavností Emy Destinnové.2. Hlavně by se měli zaměřit na stylizaci repertoáru. Nemyslím, že je špatný, to v žádném případě, ale z klasicistní doby jim schází kantátové nebo oratorní věci. Udělat koncertně třeba nějakou Mozartovu operu. A za jeden z nejdůležitějších bodů považuji, že je třeba se věnovat komorní hudbě. Ta z JKF vymizela, přitom sál je na komorní hudbu jak dělaný. Důležitá je také práce s mládeží. Dělá se sice cyklus pro rodiče 
s dětmi, ale ve světě to začíná už těhotnými maminkami. A bylo by dobré udělat něco pro studenty středních škol. Jako chodí do tanečních, kde je učí, že mají nabídnout dámě rámě, tak je učit, že pán má jít první do řady, oslovit lidi, aby udělali místo, že se nemá tleskat po každé větě – chování na koncertech. To by kolikrát potřebovali i dospělí.

3. Snad se postaví rejnok. Na symfonický orchestr potřebujete 90 až 100 muzikantů. Rozšíření orchestru je skvělá myšlenka, ale také velký finanční nárůst pro krajský úřad, i když ten s tím předběžně počítá. 
Ideál by byl rozpustit JKF i divadelní orchestr a vypsat nové výběrové řízení.

Milan Kraus
violoncellista, podnikatel, ředitel JKF z let 1991 – 1995

Milan Kraus, violoncellista, podnikatel, ředitel JKF v letech 1991 - 95.1. Těch kroků by mělo být několik. Úkol ředitele by měl být analyzovat si vztahy uvnitř tělesa, protože se musí vytvořit tým. Neříkám, že by orchestr byl špatný, naopak. Ale hodně vynikajících hráčů ještě nedělá tým. V JKF dochází k proměně generací, to se musí zohlednit. Orchestr by měl být vidět 
v rámci Jihočeského kraje, reprezentovat.

2. Dramaturgie je spolupráce s šéfdirigentem a uměleckou radou. Jako důležitou věc v naší společnosti ale vidím jít směrem k mladým. Ale k těm opravdu hodně malým a ty motivovat, aby pro ně tato hudba nezačala být cizí – jinak nebudeme mít publikum. Všechny poučky říkají, že formování člověka je v základních mantinelech nastavené do pěti let. Mám zkušenosti s dětmi 
ze školky, a to jsou úžasní posluchači.

3. Tato vize je mi velmi blízká. Mám ji ale rozfázovanou jinak. Když bude mít orchestr uvnitř dobré pracovní klima, tak přiláká další hudebníky. Sám jich znám hodně, určitě bych je oslovil. Symfonická hudba tady na jihu téměř nezaznívá, kromě výjimek festivalů. Šlo by udělat to, co dělají orchestry po celém světě – orchestrální akademii. Sídlo bych zatím ponechal, je to předčasné: hovoří se o rejnokovi, o Slavii, ale já bych nepředbíhal událostem.

Otakar Svoboda
mluvčí Českého národního symfonického orchestru, bývalý šéf kulturní redakce České televize

1. Proměnit je strašně silné slovo. Ale pokud bych řekl vyvinout, tak z hlediska širšího záběru, větší pozornosti veřejnosti – nejenom v Českých Budějovicích, ale celém kraji – 
a větší mediální pozornosti. Také z hlediska evropských fondů, soukromých zdrojů financí, protože zatím JKF pracuje víceméně jenom s jedním zásadním příspěvkem. Když to porovnáte s tím, jak fungují filharmonie Pardubice, Zlín, Olomouc, Plzeň, tak je to diametrální rozdíl.

Otakar Svoboda, mluvčí Českého národního symfonického orchestru, bývalý šéf kulturní redakce České televize.2. Letní hudební festival, kde by se filharmonie předvedla 
i lidem, kteří nejsou jenom z Jihočeského kraje a mají zájem 
o trochu okrajovější části klasiky. Nic nekvalitního, ale klasika má velké rozpětí a je potřeba zasáhnout laiky, jinak to nejde. A jestliže dnes už tři nebo čtyři tuzemské filharmonie hrají v nákupních centrech, vědí, proč to dělají. Je to sice možná banální, ale funguje to. Rozpřáhnout interpretační záběr někam, kde tomu budou rozumět i „normální" lidé.

3. Vize je jednoznačně zajímavá už proto, že umožňuje rozsáhlejší repertoár. Romantiku. Tu s malou sestavou nezahrajete. Ale já nejsem hudební teoretik, jsem  – v tomto případě – manažer a s panem Talichem velmi souzním. Způsob, jak si obstarat nové lidi, je velmi jednoduchý: stačí navázat spolupráci s konzervatoří, která, pokud vím, není. Konzervatoř určitě chrlí každý rok muzikanty a formou akademie je můžete zapojovat jako ve fotbale nebo hokeji. Ohledně sídla je ve hře slavný rejnok, problém je, že je komplikovaný ze dvou stran. Jednak je finančně nesmírně náročný a nejsou peníze, a jednak posunout filharmonii na periferii je její smrt. Musí hrát v centru. A ještě má rejnok jeden zádrhel: nejsem si jist, jestli je v Českých Budějovicích takový zájem o klasiku, aby na koncerty přicházelo tisíc lidí. A když jich do sálu pro tisíc přijde 300, vypadá to hodně blbě. Mluví se o rekonstrukci Slavie, což by asi bylo nejjednodušší. Nebylo by to tak nákladné, může to být hned a je to za rohem.