Muzeu je zapůjčil soukromý sběratel. Vystavené budíky tvoří asi desetinu celé jeho sbírky, řekl ČTK ředitel muzea Jiří Prášek.
Výstava ukazuje budíky vyrobené zejména v Německu, další pocházejí z Francie, Británie nebo Česka. K zajímavostem výstavy patří podle Práška budík se zvonkohrou či sirénou, další má na sobě gramofonovou desku, kterou budík přehrával místo zvonění. Lidé na výstavě mohou vidět i budík, který osvětlovala svíčka umístěná uvnitř.
Starší budíky jsou většinou větší než ty současné, uvedl Prášek. Vystaven je například nástěnný budík nebo budík ve tvaru Eiffelovy věže, který má kolem 40 centimetrů. Doplňují je i budíky miniaturní, které lidé používali při cestování. Většina vystavených budíků je podle Práška funkční.
Pro srovnání jsou v expozici i budíky ze současnosti, i když majitel sbírá jen kusy vyrobené do 70. let minulého století. Všechny budíky koupil na aukcích, burzách nebo na internetu, dodal Prášek.
Zřejmě první historicky doložitelný budík byl sestrojen v norimberském klášteře v roce 1380. Měl ráno budit mnichy, aby nezaspali.
Ve velkém se budíky začaly vyrábět ve druhé polovině 19. století v USA, Německu a Francii. Zatímco v Americe šlo v 70. a 80. letech 19. století především o kotvové stroje poháněné setrvačkovým krokem, v Evropě převládaly budíky s kyvadélkem. Velmocí se koncem 19. století stalo Německo, v poslední třetině 20. století ho nahradily asijské země.