ProgramStředa 20. 8. v 19.30 – kostel sv. Jana Nepomuckého, ČB – Český filharmonický sbor Brno, Čeští komorní sólisté Brno

Středa 27. 8. v 19.30 – Koncertní síň O. Jeremiáše, ČB – Jihočeská komorní filharmonie

Pátek 29. 8. v 19.30 – Zámek Borovany – Komorní koncert

Pondělí 1. 9. v 19.30 – Kostel P. Marie Růžencové, ČB – Varhanní koncert

Úterý 2. 9. v 19.30 – Děkanský kostel v Písku – Varhanní koncert

Středa 3. 9. v 19.30 – DK Metropol, ČB – Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

Úterý 9. 9. v 19.30 – Jihočeské muzeum (JčM), ČB –  Panochovo kvarteto

Středa 10. 9. v 19.30 – kostel Obětování Panny Marie, ČB –   Octopus pragensis

Čtvrtek 11. 9. v 19.30 – JčM, ČB – Komorní koncert

Sobota 13. 9. v 19. 30 – Pavilon T Výstaviště, ČB – Operní galakoncert k poctě Emy Destinnové

Více na www.festival-ed.cz

Návštěvníci XXV. hudebních slavností Emy Destinnové se můžou těšit v jeho podání např. na árie z Čajkovského Eugena Oněgina nebo Borise Godunova od Musorgského. Peníze na honorář pro něj i další interprety, např. z Itálie, však pořadatelé tradičního festivalu stále ještě nemají.

Víte, co má společného světoznámá operní pěvkyně Ema Destinnová ze zámku ve Stráži nad Nežárkou se současnou válkou mezi ukrajinskými a ruskými vojáky? Napnuté vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií se odrážejí také v kultuře, inu, když mluví zbraně, mlčí múzy…

„Náš několikaletý generální partner, ruská společnost TVEL, která platí tři čtvrtě nákladů slavností, nám zaslal peníze přes moskevskou banku již před třemi týdny, ale ty  stále ještě leží v Rusku," postěžoval si ředitel festivalu Antonín Kazil a upozornil na nepříjemnosti, které pořadatelé a organizátoři nečekali.

„Máme kvůli honorářům interpretů rozpočet ve výši 2,8 milionu korun a tahle ruská společnost, která vyrábí a dováží od roku 2010 jaderné palivo pro Českou republiku, už pátým rokem hudební slavnosti podporuje," vysvětluje Antonín Kazil s tím, že z rozpočtu města, natož z vedení kraje, velké částky nechodí.

„Přitom každoročně nabízíme jihočeským posluchačům kvalitní symfonický orchestr, který v Českých Budějovicích nemáme a za vystoupeními lidé jezdí přes hranice do Lince," pokračuje Antonín Kazil. Nepopírá, že je správné podporovat z městského rozpočtu Jihočeské divadlo desítkami milionů, ale proč by se každoročně nenašly pravidelně i sta tisíce na osvědčené hudební slavnosti připomínající světoznámou pěvkyni spojenou s naším regionem?

Antonín Kazil připomíná, že za primátora Miroslava Tettera měli organizátoři jistotu, že když v listopadu schválilo město rozpočet a bylo v něm např. 400 000 na hudební slavnosti, tak hned v lednu jim přišly peníze a mohli uzavírat smlouvy s interprety, aby jihočeští posluchači slyšeli na vlastní uši  věhlasné hlasy jako lidé v Metropolitní opeře, Vídeňské státní opeře či v milánské La Scale.

„Letošní ročník je již pětadvacátý a byla by škoda s tradicí skončit," pokračuje Antonín Kazil. „Přitom Emča, jak slavnostem důvěrně říkám, je už dospělá a je to jediná milenka, kterou mám od manželky povolenou. Jsem přitom rád, že pořád držíme kvalitní program a neposunuli jsme ho k jiným žánrům."

V září 1990 v Českých Budějovicích vystoupil slovenský tenor Peter Dvorský, od té doby zde vypustilo slavíky z hrdla např. dvacet sopranistek, sedmnáct tenorů a šest barytonů. Lidé je nadšeně poslouchali např. v DK Metropol i ve sportovní hale nebo v pavilonu na výstavišti.

„Je přitom škoda, že České Budějovice stále nemají koncertní sál, vize Rejnoka od Jana Kaplického se pořád nemůžu vzdát," připomíná Antonín Kazil fakt, že návrh  stavby světově uznávaného architekta Jana Kaplického zůstává ležet v šuplíku.

„To, že se stavba nerealizuje, něco hovoří i o české malosti a závisti," myslí si Antonín Kazil s tím, že koncertní sál od Kaplického by Budějovicím slušel a další ročníky slavností by se konaly zde. Na koncerty by sem mohli jezdit i lidé  z Prahy či z Lince, ale to by do krajské metropole musela vést dálnice, aby se lidé v oblecích a večerních róbách nedrkotali domů krátce před půlnocí po úzkých silničkách.

Letošní Zahajovací koncert k roku České hudby se koná 20. srpna od 19.30 hodin v budějovickém Kostele sv. Jana Nepomuckého, varhany se pak rozeznějí i v kostele Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí nebo v kostele Panny Marie Růžencové v Žižkově ulici.

„Duchovní hudba patří do duchovního prostoru, takže duchovní skladby budeme pořádat v kostele, i když bude stát Rejnok," pokračuje Antonín Kazil. „U petrinů v Žižkově ulici budou slavnosti poprvé a jsem moc rád, vždyť jsem zde od počátku 60. let hrál pětadvacet let na varhany," svěřuje se Antonín Kazil. Dva pořady hostí i nově opravené Jihočeské muzeum, v úterý 9. 9. od 18 hodin čeká hosty půldruhé hodiny před zahájením koncertu prohlídka budovy.

A pokukují již pořadatelé po interpretech pro příští rok? „Další ročník může být s omezeným počtem pořadů, ale jak mám přemýšlet o programu, když nemám peníze ani na ten, který za týden začne? Víte, jak moc mě mrzí, že jsem letos musel odmítnout věhlasné účinkující z Berlína, kteří chtěli přijet? Uvidíme po říjnových volbách na radnici, zda nás politici budou chtít podporovat, takže koncem roku budeme chytřejší," dodává Antonín Kazil.