LADISLAV LHOTA
České Budějovice – Krajskou metropoli navštívil před několika dny známý filozof a religionista profesor Jan Sokol. Hovořil se studenty biskupského gymnázia a v zaplněném sále Baziliky byl hostem debatního pořadu Bez vytáček o křesťanství, určeného (ne)jen studentům.

Se zaťatými zuby

Čtyřiasedmdesátiletý bývalý disident a signatář Charty 77, od roku 2000 první děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, vystoupil před budějovickým publikem s odborným pojednáním o Bibli a poté trpělivě reagoval na množství otázek.

„Číst Bibli od začátku je hrdinský čin. Kdo to dokáže, tak klobouk dolů, ale nemohu to nikomu doporučit,“ řekl Jan Sokol v úvodu diskuse.
„Než přečíst celou Bibli se zaťatými zuby, považuji za lepší najít si sem tam nějakou věc, ze které opravdu něco máte. Srozumitelné je třeba Stvoření nebo příběh o Abrahámovi, konec konců i příběh o Josefovi. Krásné texty jsou žalmy a proroci, velmi přístupná jsou evangelia, zejména tam, kde Ježíš učí,“ poradil tápajícím.

K listování knihou knih ještě dodal: „Že by člověk musel přečíst Bibli celou, to myslím, není moc rozumný požadavek. Číst totiž neznamená jen běhat očima po řádcích, ale především rozumět a něco si z toho vzít. Křesťan by neměl Bibli číst jako potvrzení toho, co si myslí. Když si něco myslím, nepotřebuji to potvrzovat. Ale kde v Bibli narazíte na něco, co si nemyslíte, tam stojí za to začít přemýšlet.“

Přesvědčivá opice

Jistá maminka si posteskla, že čtrnáctiletý syn dává přednost školnímu výkladu, podle něhož člověka nestvořil Bůh, ale člověk vznikl z opice. „Darwinova teorie vůbec není v napětí s křesťanskou vírou a vědecky je velmi přesvědčivá. Ale vysvětluje pouze část problému,“ uvedl Sokol, který je zetěm věhlasného filozofa Jana Patočky.
„Evoluční teorie mají jednu slabinu. Kde se vzala ta opice? Vznikla z něčeho jiného, to vzniklo zase z něčeho jiného a nakonec přijdeme k nějaké buňce. Pokud člověk vznikl z opice, musíme přiznat opici jakousi schopnost vyvinout ze sebe něco jiného než je sama. Logickým důsledkem je, že každá evoluční hypotéza vysvětluje poslední stádium, ale zatěžuje tím to předchozí.“

Dospívající chlapec rovněž nechápe způsob rozmnožování lidstva, když po vraždě Ábela zůstal na světě osamocený Kain. „A to ještě Kain říká, vždyť mě každý zabije, až někam přijdu. I tohle v Bibli skutečně najdeme,“ pousmál se Jan Sokol.

Spolehnutí na Boha

„Nemůžeme brát Bibli jako naivní čtenář detektivky, který se domnívá, že rychlík odjíždí z nádraží v osm hodin stejně jako v té detektivce. Když Bible mluví o stvoření v sedmi dnech, tak to rozhodně nejsou kalendářní dny. Nemohou být, protože slunce se objevuje až třetí den. Sedm dní je tam proto, že Hospodin požehnal sedmý den a řekl, že se v něm nebude pracovat. Bible je plná důležitých sdělení, například, že se něco nesmí. Vůbec nejde o zvídavé otázky, co bylo dřív nebo jak dlouho to trvalo, ale o to, co je důležité pro náš život.“

Profesora, přednášejícího na domácích i zahraničních univerzitách, nezaskočil žádný dotaz. Naopak některé ho pobavily. Kdosi mu napsal na papírek: Jak přesvědčit ateistu o existenci Boha?

V bezprostřední reakci Jan Sokol odmítl, že by se do něčeho takového pouštěl a potom již s vážnou tváří odkázal na poznámku Blaise Pascala. „Myslet si, že existuje Bůh, od toho je strašně daleko stát se křesťanem. Křesťanství neznamená myslet si, že existuje Bůh a být o tom přesvědčen. Znamená to spolehnout se na Něho a mít ho rád. To je něco úplně jiného a důkazem to nelze nikdy dosáhnout.“

Svlékání do naha

Závěrečná otázka jakoby přišla z dílny zkušeného scénáristy. Jste šťastný? „Použiju dva citáty, abych se tady nesvlékal do naha,“ nadechl se Sokol k odpovědi, po níž následoval vřelý potlesk.

„Francouzský filozof Emile Chartier říká, že štěstí je odměna těch, kteří ho nehledají. Vřele doporučuji k zamyšlení. A jiný Francouz Andre Gide napsal: Štěstí nevzniká svobodou, ale přijetím úkolu.“