Jsme kolos a fabrika. Přiznává to ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták, který na jednání ve Slavii rozkryl rozpočet své instituce. Závěr? Náklady sice za posledních pět let narostly o 31 milionů, ale zároveň jsou o 20 milionů větší výnosy. A pokud jde o štědrou podporu města, kterou řada lidí kritizuje, přišel s překvapivým číslem: oproti roku 2005 byla předloni dotace o devět procent nižší.

Divadlo dostalo od města 77 milionů, což je polovina z jeho nákladů ve výši 136 milionů. Jedním z klíčových ukazatelů je ekonomická soběstačnost. Ta v případě zdejší scény činí 35 procent, tedy 47 milionů. „Jiná vícesouborová divadla ji mají poloviční,“ zdůraznil Šesták.

Pod Jihočeské divadlo spadá činohra, balet, loutkohra a opera, přičemž obecně tvoří vícesouborová divadla středoevropskou anomálii. To, že všechny čtyři ansámbly spadají na jihu pod jednu hlavičku, považuje ředitel za výhodné. „Spoříme za management, výrobu, účtárnu, uklízečky i hasiče,“ vypočítal Šesták.

Kde šetřit? Dvě možnosti se v každé z debat vrací jako známá australská zbraň: úsporu deset milionů by přineslo sloučení orchestru s Jihočeskou komorní filharmonií a náklady by šly dolů také se zrušením opery. K prvně zmíněné možnosti se Šesták staví kladně.

Symfonici do rejnoka

„Mělo by logiku, že bychom měli autonomní a veliký symfonický orchestr. Nemuseli bychom si ho půjčovat z Plzně nebo Brna, což na jeden večer stojí 200 – 400 tisíc. Ale umělcům se do toho moc nechce: došlo by k personální výměně, kdy by se měnilo třeba 20 lidí, a vezměte si, co se dělo okolo baletu, kde jich odešlo osm,“ komentuje Šesták.

Jeden z jihočeských odborníků na vážnou hudbu Antonín Kazil, který je iniciátorem stavby rejnoka, je také pro sloučení. Počítá s tím, že by symfonici měli sídlo právě v Kaplického sále, s čímž prý souhlasí i vedení kraje. „Jistěže by to bylo jedině ku prospěchu věci, neboť tady symfonická muzika schází. Když sem přijedou filharmonici z Brna, ve sportovce se převlékají mezi nářadím a v Metropolu na chodbě,“ upozornil Kazil.

Oba orchestry by rozpustil a založil nový. Za nutnost považuje vybrat hráče v konkurzech, protože některé nástrojové sekce by bylo třeba doplnit. „Jen prvních houslistů by muselo být 14 až 16. Jsem všemi deseti pro a bojuji za to, aby měl 80 nebo 90 členů,“ dodal.

Za operou si ovšem ředitel stojí pevně. Jako příklad, kde se snaží šetřit, zmínil, že sólistům ze souboru snížili úvazky, protože si najímají hosty. „Pro Budějovice je opera nadstandard, ale pro kraj ne, podobně jako Jihočeská univerzita. A díky opeře může existovat konzervatoř a dvě základní umělecké školy,“ podotkl Šesták.

Konec výpalného?

Vše výše řečené nicméně nemění nic na faktu, že divadlo odčerpává téměř 80 procent z rozpočtu města na kulturu; Budějovice na ni ročně dávají celkem 90 milionů. A to vadí řadě lidí z menších kulturních organizací. Jednou z nich je Magdalena Kutišová z Galerie Pod kamennou žábou.

„Problém je v tom, že divadlo spotřebuje naprostou většinu rozpočtu, který je určen na kulturu pro celé Budějovice. Pro veškeré ostatní spektrum kultury zbývá zoufale málo peněz, které je třeba rozdělit mezi spoustu věcí a projektů, a je to nedostatečné. To, kam peníze směřují, je špatně rozdělené a hodně jednostranné,“ hodnotí Kutišová, která musela s galerií skončit poté, co loni dostala jen 30 tisíc, což pokrylo pouze měsíční náklady na provoz.

Jedna dobrá zpráva ohledně úspor ale existuje. Vedení kraje slíbilo, že se dohodne s Českým Krumlovem, aby mu Šesták a spol. nemuseli platit desátek ze vstupného na točnu. Již loni krajští radní schválili, že divadlu dají kompenzaci dva miliony. „Letos dostane Český Krumlov přímou podporu a nebude vybírat výpalné,“ řekl hejtman Jiří Zimola. Šesták doplnil, že Jihočeský kraj dává na divadlo nejvíc peněz ze všech krajských úřadů v republice.

Jihočeské divadlo v číslech