Příběh mladé žárlivé služky, osobitého statkáře a davové hysterie rozehraje činohra Jihočeského divadla tento pátek v inscenaci Čarodějky ze Salemu. „Chtěli jsme, aby se na repertoáru objevil titul se silným příběhem a velkých emocí. Arthur Miller napsal tuto hru v 50. letech, kdy hon na čarodějnice rozpoutal senátor Joseph McCarthy. Autor sám byl svými přáteli obviněn a později vyslýchán. V atmosféře rafinovaně rozpoutaného strachu a paniky se vydal sám do salemského archivu studovat dokumenty procesů, jejichž novodobou obdobu právě USA znovu zažívaly. Překlad Kateřiny Hilské a úprava inscenace do komornější podoby nám vyhovovaly, “ uvedla dramaturgyně Olga Šubrtová.
Příběh, který mohli diváci vidět už dvakrát v 90. letech na filmovém plátně, vychází ze skutečných událostí, ke kterým došlo v roce 1692 v takzvané Nové Anglii. Mladičká služka Abigail svede ženatého farmáře Johna Proctora, a když se jí nepodaří udržet jeho náklonnost, využije situace a rozpoutá ve farnosti davovou hysterii z přítomnosti ďábelských sil. Přijíždí vyšetřující soudce a počty křivě obviněných žen jdou do desítek.

V Salemu začne hromadné zatýkání. Lidé se začínají bát jeden druhého. Někteří si obviněním z čarodějnictví začínají vyřizovat osobní účty. Nakonec dojde i na Proctorovu manželku, jíž se chce Abigail pomstít. Utajený cizoložný vztah, zhrzená dívka a obrovský skandál. Začíná hra o duše lidí, kteří nemají mnoho na vybranou: mohou zapřít svou víru, čest a svědomí anebo jít na smrt…

Za syrovou záležitost, která nemá ulámané hroty, označil hru hostující režisér Janusz Klimsza. „Hledali jsme mezi několika syrovějšími a drastičtějšími inscenacemi. Pracuji v Ostravě, se kterou jsou jižní Čechy opravdu milosrdnější,“ říká režisér s tím, že takové trauma se může objevit i dnes ve společnosti razící principy demokracie.

„Procházíme totiž obdobím fundamentalismu a svět se polarizuje na velice vyhrocené názory. Celá záležitost končí tragicky. Tato kauza je milníkem v dějinách amerických komunit a má stále aktuální téma. My se ale nesnažíme o realismus, který bychom deskriptivně přenesli na jeviště, ale i ve výtvarné stránce vytváříme podobu starého obrazu,“ dodal k vizuální podobě scény, která sice přibližuje dobu, ale jinak je prázdná. Se známým románem Kladivo na čarodějnice mají Čarodějky ze Salemu podle slov režiséra společnou dobu, ale v salemském příběhu funguje určitá katarze. „Lidé tady mají možnost volby a přiznání se rovná svoboda,“ dodal Klimsza.

Mezi ctí, vírou a svobodou volí obě hlavní postavy: John Proctor (Zdeněk Kupka) a Proctorova ženy Elisabeth (Věra Hlaváčková). „V silně náboženském světě se cizoložství neodpouští. Svoji velkou roli tady hraje žárlivost, láska a vášeň. Moje postava vypadá, že je bílá, ale mně se na ní líbí, že na konci říká: Za mužovu nevěru může chladná žena,“ prozradila něco o své postavě Věra Hlaváčková. „Pro mě to byla exkluzivní práce. Člověk, kterého hraji, nese důsledky své nevěry. Hra je také o hrdinství, ke kterému člověk dojde až na základě okolností, co ho tam dovedou. V mezních životních situacích se člověk dokáže zlu vzepřít a zároveň se zlomí,“ dodal Zdeněk Kupka.

V dalších rolích se představí Roman Nevěčný (ctihodný kněz Parris), Pavel Oubram (ctihodný kněz John Hale), Teresa Branna (Abigail Williamsová), Mary Warrenová (Věra Hollá), Rebeka Nurseová (Bibiana Šimonová) a další. Premiéra nově nastudované inscenace začíná tento pátek od 19 hodin v kamenné budově Jihočeského divadla.