Dračí jezdci z Kvelbu se vrátili do časů hippies

Tak trochu se dostali do stroje času. 
V Holandsku je přenesl do zlatých šedesátých, dob květinových dětí. Festival Landjuweel znamená pro českobudějovické Divadlo Kvelb jeden z nejsilnějších zážitků letošní sezony, během níž toho ovšem stihli víc a zdaleka nekončí: například za 14 dní pojedou s obřími ohňovými loutkami do italské Mantovy.

„Kromě toho, že jsme stále zvelebovali naše nové ateliéry a sklady v areálu továrny Sfinx, jsme hodně cestovali, vyrobili nespočet loutek, nová představení, rozjeli spolupráci s novými umělci, učili žáky umělecké školy, navštívili spoustu festivalů, zemí, začali platit DPH a uvařili si kafe,“ shrnuje v lehké nadsázce impresário Pavel Lukas.

Kvelb projel několik evropských zemích a do dalších se chystá. Po loňském Petrohradu či Dánsku hrál v Holandsku, Slovinsku, Slovensku, Polsku a Německu.

„Holandská štace byla asi nejkouzelnější. Jako stroj času, vrátili jsme se do 60. let minulého století, do doby květinové extáze. Festival Landjuweel se totiž odehrával ve vesničce Ruigoord, na předměstí Amsterdamu, kterou si skupina umělců z řad hippies ubránila před tehdejším establishmentem a už tam zůstala žít,“ popisuje Pavel Lukas.

Z kostela je kulturní dům 
a bar, z návsi kosená louka, která slouží jako jeviště i hřiště pro děti. V domcích po obyvatelích, které tenkrát nechali úředníci přestěhovat, žijí umělci a pořádají kulturní akce. Podle impresária bylo úžasné chodit neznámou vesnicí 
a jejími zarostlými zákoutími, kde se vynořovaly atrakce umělců rozličného ražení.

„Nepopsatelné, úžasné kumšty, které jsme nikde jinde neviděli, a že jsme už leccos viděli… Fascinovalo nás, že kousek od festivalové vesnice byla mega obří tepelná elektrárna, silueta a panorama desetkrát silnější než v Ostravě, zkrátka monumentální, industriální monstrhovadostavba na pobřeží moře, asi deset kilometrů od Amsterdamu. Trochu nás to zarazilo, mysleli jsme, že to bude minimálně uzavřené teritorium, ale omyl. Vedle továrny je krásné prostředí, kterému vévodí umělecká, přírodní galerie, kde je cestou k moři bezpočet soch,“ líčí Pavel Lukas.

Po holandské štaci, kde hráli novinku Drak s desetimetrovou loutkou, hru Tvar plamene s obřími marionetami a Černou rodinku, odjeli na Slovensko. V Banské Bystrici spolupořádali Setkání tříkolek 
a jiných velocipedů. Sešla se řada konstruktérů všelijakých zvláštních samohybů, kol či starých bicyklů. Kvelb předvedl show s obřími vehikly, především s největší tříkolkou svého druhu v Evropě.

Hráli i na dvou přehlídkách ve Slovinsku, festivalu loutek PUF a festivalu Histeria. Při prvně zmíněném ve starých přímořských městech a v horské vesničce Gračišče, mezi domky z kamenů. Večer zakončil jam session asi 50 muzikantů ze všech koutů světa.

„Byl to úchvatný zážitek, alespoň co říkali kolegové, kteří přišli k autu zcela omámeni, kde já spal za volantem a připravoval síly na návrat domů: člověk nemůže pohltit všechnu krásu světa,“ říká Pavel Lukas.

Fascinoval ho i festival 
v polském Zgorzelci. Město je mostem spojené se svou zrcadlovou podobou na druhém břehu řeky Lužické Nisy, s německým Görlitz. „Takže česká černá rodinka cestovala ze státu do státu,“ usmívá se.

Nyní vyrábí pro představení v italské Mantově ohňové loutky až osm metrů vysoké. Na festival Segni d´Infanzia, určeném hlavně dětem, budou počtvrté a opět připraví závěrečné Grand finále.

Nejvíc hraje Divadlo Kvelb 
v Česku. Letos mj. bavilo publikum na velkých majálesech, loni zahajovalo budějovický. „Není náhoda, že se část letošního Budějovického majálesu odehrála v prostorách bývalé továrny Sfinx: když u nás 
v ateliéru jeden z pořadatelů viděl tu industriální krásu, hned byl nápad na světě,“ říká Pavel Lukas.

S obří loutkou draka nedávno zakončili sezonu na zřícenině Kozí hrádek. A všechny své příznivce zvou na tradiční show s andělem 5. prosince na českobudějovickém náměstí.