Kam se lidem ztrácejí liché ponožky, objevila kniha Lichožrouti. Z příběhů Hihlíka, Kudly Dederona 
a dalších ponožkáčů se stal fenomén, vznikla knižní trilogie, první díl se stal Knihou desetiletí v soutěži Magnesia Litera. Nyní rodiče Lichožroutů, básník Pavel Šrut 
a výtvarnice Galina Miklínová, připravují celovečerní film. Do kin přijde v druhé půli roku 2016, bude ve 3D, produkuje ho Ondřej Trojan. Galina Miklínová představila první ukázky na Anifilmu v Třeboni. Publikum tak například vidělo sekvenci, 
v níž se dozví, že lichoň je člověk, který je tak sám, až mu 
z toho hrabe.

Rodinný snímek bude inspirován prvním dílem knižního bestselleru. „Oslovovalo mě moc lidí, vlastně si film vyžádali. Scénář jsme psali 
s Pavlem Šrutem, odjeli jsme na hezký workshop, na pět týdnů k moři, tam jsme položili základ,“ řekla Galina Miklínová.

Štáb má za sebou první rok práce. Všechny postavy, jichž je asi 20, jsou vymodelované. Dějově bude film na motivy lichožroutích dobrodružství. „Došli jsme k tomu, že kniha se do filmu nedá přenést. Je příliš literární a je v ní tolik odboček a vraceček, že film to neunese. Vzali jsme základní leitmotiv a snažíme se to udělat zajímavé, zábavné a samozřejmě si nejsem jistá, jestli nás ortodoxní fanoušci knihy na premiéře neutlučou. Je to trošku jiný příběh,“ řekla Galina Miklínová.

Galina Miklínová předtavila na třeboňském Anifilmu ukázky z rodícího se filmu Lichožrouti podle stejnojmenného knižního bestselleru.Základ zůstal: Hihlík, jeho bratranci Tulamor a Ramík, Padre, Kudla Dederon a jeho banda Kojotů. Přibyla holka Žiletka, lidských postav je ale méně, i kvůli tomu, že ve 3D se nedělají právě snadno. Profesor Kadeřábek pochopitelně na plátně bude, trumpetista Egon Vavřinec ale zmizel.

„Je to víc gangsterka a rodinný film. Děti se netrápí tím, kam nám mizejí ponožky, tím se trápí maminky a někteří tatínkové. To mi pořád připadá moc zábavné, máme tam i hodně fórků pro tatínky, čímž ale nechci říct, že jsou lechtivé… Někteří dospělí diváci by se mohli poznat a doufám, že se budou bavit i tím, že se baví děti,“ říká režisérka.

Náročné je převést ilustrace do 3D. Nejdřív vzniknou přípravné kresby, figury zezadu, zepředu, z boku. Ty se vymodelují v počítači, pak se vyrábějí kostry. „Lichožrouti mají speciální kostřičky, aby neměli lokty, aby se mohli natahovat, smršťovat, ždímat,“ popisuje výtvarnice.

Aby 3D nevypadalo 'umělohmotně', ručně se malují akvarelová pozadí, která se naskenují, v počítači ještě ručně zašpiní. „Pak se ručně pokreslí speciální šrafurou, která je zbaví té umělé hmoty… Tam vidím propojení s knížkou, je vidět můj rukopis,“ říká Galina Miklínová.

Galina Miklínová představila na třeboňském Anifilmu ukázky z rodícího se filmu Lichožrouti podle stejnojmenného knižního bestselleru.

Rozpočet filmu je zhruba čtyřicet milionů korun. Vyrábí se ve studiu Alkay Animation, které se na animované filmy zaměřuje od roku 2006. Dělalo večerníčky pro ČT (s Galinou Miklínovou například Kanafáska), s Michalem Žabkou Tři prasátka, animovaný seriál Pakárna, Čtyřlístek ve službách krále, k němuž teď plánuje druhý díl.

„Zatímco malá studia se tahají o reklamy, které znamenají rychlé peníze, tak my se již delší dobu specializujeme hlavně na produkci filmů,“ řekl šéf studia Petr Horák. Lichožrouty považuje za výjimečné. Jsou pro studio obří technologickou výzvou, aby se vyhovělo výtvarnému přání, jde o ručně kreslené textury.

Lichožrouti mají velký obchodní potenciál. Kromě knih existují karty, placky i plyšáci, kniha vyšla v Chorvatsku, Polsku, Slovinsku, Srbsku, objeví se v Rusku, v jednání je Španělsko. „Věříme, že to bude úspěšný film, který by mohl také přinést pokračování. Lichožrouti jsou mezinárodně srozumitelní, ponožky se asi ztrácejí po celém světě, je to zajímavé téma,“ je přesvědčen Petr Horák.

Galina Miklínová předtavila na třeboňském Anifilmu ukázky z rodícího se filmu Lichožrouti podle stejnojmenného knižního bestselleru.Film znamená pro autory knihy kompromis. Galina Miklínová si připadá tak, jako když pustí děti do světa. Musí dělat i věci, které jí nelíbí. „Film je hrozně drahé médium, není to knížka, která je svobodná. Film pro mě není tak svobodný, jak jsem si představovala, je to průmysl a člověk se musí podřídit tomu, aby to dobře fungovalo, aby byly postavy srozumitelnější a aby tam zároveň zůstalo něco z toho, co mám ráda,“ vysvětluje.

Díky filmu se proměňuje 
i její vztah k jednotlivým lichožroutům. Líbí se jí, jak se profiluje Padre, který se dostává dost do popředí. U publika však stále jednoznačně vede Kudla Dederon. „Největší padouch," směje se Galina Miklínová. „Mimochodem, byl docela problém ho ve 3D vymodelovat, dlouze jsme 
s ním bojovali, aby nevypadal jako nácek… A holčičky teď mají z třetího dílu rády lichožroutí detektivku Tonku,“ doplňuje režisérka.

Filmem (a druhým dílem?) se pravděpodobně  lichožroutí sága završí. Knižní 'čtyřka' asi nebude. Galině Miklínové by se ovšem líbily Vzpomínky profesora Kadeřábka, muže, 
u něhož na půdě lichožrouti bydlí, badatele, který o ponožkových strávnících přednášel i na Akademii věd.