Hrají vše od Bacha po Mládka. Kontrabasové kvarteto Quo Vadis Bass umocní ve středu folk Nezmarů, kteří se představí od 19.30 hodin v budějovické Jeremiášově síni. Basisté ozvláštní tři písničky folkových klasiků a svůj um předvedou i v samostatném bloku.

Pro kvarteto to bude teprve třetí veřejné vystoupení. Premiéru absolvovalo v zimě s folkovou formací Epy de Mye. S Nezmary si Quo Vadis Bass střihne songy Řeka, Jen pár dní a Co je dobré. Jejich repertoár je ale mnohem rozsáhlejší.

„Naše představa je, že by to bylo od Bacha po Vlacha. Zatím to máme od Bacha po Mládka: kusy z klasiky, ragtimy, trošku swingu, Ježka, od Mládka Jožina z bažin i nějaké večerníčkové melodie jako Maxipes Fík. Snažíme se, aby byl repertoár široký a zalíbil se co nejvíce lidem,“ říká jeden z kontrabasistů Tomáš Široký.

Jako kdysi na Portě

Spolupráce s Nezmary se zrodila díky dalšímu z členů kvarteta, Jiřímu Pichlíkovi. Ten působí v Jihočeské komorní filharmonii, kdysi se k němu chodil učit i basista Nezmarů Pavel Drengubák. Na společném hraní se domluvili loni před Vánoci při sérii koncertů, kdy folkaři vystupovali právě s filharmoniky.

„Jiří Pichlík dal dohromady své žáky, které učil. Mě to zaujalo, kdysi dávno na Portě, když jsme soutěžili, tam vystoupili čtyři basisté z pražské filharmonie a pro diváky to byl úžasný zážitek. Říkal jsem si, že by nebylo špatné, kdyby se to obnovilo,“ vysvětlil Pavel Drengubák.

Duší kvarteta je Tomáš Široký, jenž už za studií na konzervatoři zkoušel něco podobného s Norbertem Šimonem. Když po škole nastoupil do práce k dalšímu kontrabasistovi Petru Vyroubalovi, oslovil ještě spolužáka Libora Heřmana, zmíněného Pichlíka a Quo Vadis Bass byl na světě.

„Kontrabasové kvarteto tady nikdo nezná, málokdo zná i basu jako takovou, tak jsme se rozhodli udělat takové těleso a všichni do toho byli nadšení. Je to něco, co mě hodně naplňuje a baví, sedli jsme si,“ popisuje Široký.

Repertoár vybírali z nahrávek, které měli doma. Zkusili si zahrát leccos a zjistili, že to funguje. „Já jsem spíš na Beatles a populární hudbu, tak jsem začal upravovat písničky Beatles, brzo je začneme zkoušet,“ doplnil basista.

Proč zrovna název Quo Vadis Bass? Hlavně proto, že kdysi všichni považovali kontrabas jen za nástroj doprovodný a nikdo v tu dobu ani nepomyslel na to, že by se na něj mohlo hrát sólově nebo dokonce i houslové skladby.

V Česku jsou budějovičtí basisté téměř jediní, kdo se něčemu podobnému věnuje. Na brněnské JAMU sice také funguje basové kvarteto, to se ale soustřeďuje na vážnou hudbu. Vzory mají Jihočeši v cizině. „Třeba italské kvarteto BassGang, z vážné hudby jsou schopni udělat rokenrol, třeba z Beethovenovy 9. symfonie. Nebo německá Bassiona Amorosa, ta se rozrostla už na sedm basistů, aranže mají výborné, taky jim to pěkně bzučí,“ nastínil Široký.

Nezmaři, kteří byli z kvarteta nadšeni, mu možná nabídnou širší spolupráci. Hlavně co se týče festivalů. „Když by se to osvědčilo, zkusili bychom je vzít s sebou, aby je viděli i jinde,“ plánuje Drengubák.

Vstupné na jejich středeční společný koncert činí 200 korun.