Benoit Meunier rozumí i překotné rychlé mluvě a dokonce používá slovo „kravina“. Na otázku, jestli je pro Francouze těžké naučit se česky, odpověděl: „No asi tak stejně jako pro Čecha francouzsky. Možná horší, protože mnoho Čechů se učí francouzsky, ale málo Francouzů se učí česky.“ Mluví opravdu dobře. Jak by ne, když žije v České republice s přestávkou už dvanáct let. Nejdříve tady byl rok, pak se vrátil do Francie a začal studovat, aby nemusel na vojnu. Od rusistiky přešel k bohemistice. Literaturu má rád, hodně čte, sám ve francouzštině píše.

Benoit MeunierČeské Budějovice navštívil francouzský bohemista Benoit Meunier, který žije už 12 let v Praze, u příležitosti vernisáže putovní výstavy překladové literatury, kterou k nám přivezla kurátorka a také úspěšná spisovatelka překládaná do cizích jazyků Kateřina Tučková. Výstava je k vidění v Jihočeské vědecké knihovně na Lidické do konce února. Benoit Meunier překládal Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Michala Ajvaze, Jaroslava Haška, Patrika Ouředníka.

PŘEKLADATEL MUSÍ BÝT TROCHU I SPISOVATEL
To je velké plus. Měl by totiž zachovat poetiku překládaného díla. „Překladatel musí být skutečně spisovatel, musí umět psát, musí se umět vcítit do toho stylu. Pokud je to nějaká vznešená spisovná próza, musí ji ovládat. Jsou-li v textu hovorové, argotické nebo slangové, vulgární prvky, tak je musí také ovládat. Musí mít načteno strašně moc knih. Něco ve vás vibruje. Hudebník také nějak interpretuje určitou partituru. A pokud vaše interpretace je dobrá, většinou to bude fungovat,“ potvrzuje. Překládá hlavně prózu, ale pracuje i na poezii Bohuslava Reynka. Přitom Francouzi se staví k rýmu jinak než Češi. „Ve Francii básně nejsou rýmované asi tak sto dvacet let. Akorát recesně Houellebecq napsal vyloženě parodii. Rým je přežitek, že by překladatelé rýmový text nepřekládali do volného verše, je podle něj vyloučené,“ přibližuje francouzské postoje třeba k překladům J. H. Krchovského. „Když je celý text založen na tom, že se to má rýmovat, je možná to nejlepší vzdát to a nepřekládat.“

FRANCOUZI BUDOU ČÍST ŠVEJKA
Pracoval na skutečně náročných jazykových textech jako na Michalovi Ajvazovi, Bohumilu Hrabalovi, Karlu Čapkovi, Patriku Ouředníkovi. Teď se chystá překládat kompletního Jaroslava Haška. Překlad Osudů dobrého vojáka Švejka Jindřicha Hořejšího, který je nyní ve Francii dostupný, má nedostatky právě proto, že ho překládal Čech. „Já ho osobně vnímám jako exotický. Nedrží pohromadě, je vidět, že ty texty nejsou přirozené,“ vysvětluje.

Benoit Meunier si musel kvůli práci na Švejkovi nastudovat dobový vojenský slang ze slovníků z období první světové války. Říká: „Větší výzva bylo, jak napodobovat ústní projev. To je mnohem těžší než ten slang. Lexikálně si najít správné slovíčko, to jde, ale jak napodobovat výrazy jako kerej, to už je výzva. Musel jsem hodně přemýšlet a zkoušet různé varianty. Zatím jsem na nejvhodnější formu nepřišel, ale víceméně vím, jak chci, aby to znělo.“

První díl Švejka už přeložil a poslal nakladateli sám z vlastní iniciativy. Pracovat tímto systémem pořád vyhledávat tituly, překládat si je do šuplíku a nabízet není v jeho silách. Nyní jsou díky tomu ale v plánu další Haškovy knihy. Benoit však cítí, že to bude komplikované.

„Švejk je problematický román, Češi k němu mají problematický vztah. A taky většina mých kolegů nechce uznat, že to je literatura. A Hašek je přitom nejprodávanější český spisovatel všech dob. A vždycky bude,“ dodává překladatel.