Jak důvěryhodný by se vám zdál člověk, který by u vedlejšího stolu v restauraci tvrdil, že jeho vzdálený příbuzný osobně poznal libovolnou ze zásadních historických postav 20. století? Tyto příběhy se většinou pokládají za smyšlené. Nicméně Jan Bauer ve svém novém románu dost sebevědomě tvrdí, že jeho vzdálený strýc takový příběh prožil a stal se tak oním Milencem rudé komisařky.

Jan Bauer napsal román Milenec rudé komisařky.Nový román, který už 
v úctyhodných štosech polehává na pultech knihkupectví, se tváří jako rekonstrukce autentických historických poznámek. O vyprávěcím umu autora se ani při největší snaze nedá pochybovat. Vzhledem k tomu, že se příběh týká tak fascinující události, jakou socialistická revoluce v Rusku jistě je, lze jen těžko knihu odložit a přestat. Přece jen hlavním hrdinou je v zásadě nevýrazný Čech, studující na vídeňské univerzitě, který se díky své předválečné zkušenosti z Ruska stává vyslancem a špionem císaře Karla I.. Jak neuvěřitelný osud! A čím hlouběji do příběhu se čtenář dostává, tím nejneuvěřitelnější události přicházejí. Až se nakonec náš hrdina Leopold Bauer ocitne s Leninem v jednom pokoji a holí mu knír, aby se Lenin mohl v klidu skrýt, dokud nepřijde jeho chvíle. Pravdivost celého příběhu je nutné brát s rezervou, ač všechny postavy a historické události jsou reálné. Jen ty situace, do nichž autor postavy staví, by mohly být přinejmenším sporné.

V zásadě není této knize co vytknout. Příběh je to bezesporu čtivý, nekonvenční, ať jde o historická fakta, nebo čistou, dobře spletenou síť fikce. Avšak zároveň nelze ani říct, že by se jednalo o knihu, která by se stala ozdobou kdejaké knihovny. Dobrá řemeslná práce, nicméně ničím nevynikající nad ostatní. Snad možná jedinou opravdovou výtku bych směřovala k návrhu obálky. Jelikož píšu-li historický román a chci jej vydávat za seriózní práci, pak by obálka neměla být zaměnitelná s přebalem četby o něco lechtivějšího ražení.

Jan Bauer: Milenec rudé komisařky. Svědectví zapomenutého rukopisu. Moravská Bastei MOBA, Brno, 2014, 
237 stran.

Hodnocení Deníku: 70%



GABRIELA BOŠKOVÁ
Autorka studuje na Filozofické fakultě JU