Zeleným přírodním sklům, jimž dala jméno nejdelší česká řeka, ve městě ležícím právě na Vltavě pšenka asi nepokvete. Ač nadšenci z občanského sdružení Muzeum vltavínů o vybudování expozice miliony let starých tektitů v Českém Krumlově usilují už řadu let, město jejich záměr zařízlo.

Důležitější jsou naše kláštery, vzkázali radní s tím, že dokončení kompletní opravy čtvrtiny starého města za více než tři sta milionů je důležitější než muzeum za šest. Tak proč dráždit hada bosou nohou a žádat o dvoje peníze z jednoho měšce, když může mít město své (ne)jisté.

Ano, kláštery jsou jistě důležitější než jedenácté českokrumlovské muzeum. Jen je škoda, že významu oprav klášterního komplexu neodpovídaly činy bývalých (a možná i současných) vládců města. Přijetí stovek dotačních milionů z Bruselu s sebou nepochybně nese jistá rizika, ale než peníze Českokrumlovští milostivě přijali, a tím odstartovali nutné opravy starých budov, trvalo jim to tři čtvrtě roku. Zato milovníci vltavínů by po mnohem menší hromádce bankovek na svůj projekt sáhli hned.

Řešení? Zřejmě není. Snad jen, kdyby své portmonky otevřeli třeba obyvatelé některých jihočeských obcí, jejichž okolí černí kopáči vltavínů vytrvale proměňují v měsíční krajinu. Dar by lidé mohli poskytnout v naději, že se samozvaní těžaři nabaží pohledu na krásná skla v expozici a krajinu tak ušetří. Peněženky však zůstanou zavřené, naděje je marná.

martin.troster@denik.cz