Nová výstava kreseb Jaroslava Křišťana bude zahájena v úterý v 17 hodin v českobudějovické Galerii Hrozen. Za poněkud lechtivým názvem expozice, Zoón erotikon aneb o věcech smyslných, se skrývají nejniternější a nejintimnější nuance lidských vztahů, které výtvarník vtiskl do čtyřiadvaceti čistých grafik.

„Vždycky tvrdím, že když člověk má něco dělat, tak by měl chtít něco říct. A ne, že bych se nutil do toho, že chci něco nakreslit. Dělám už dlouhou dobu užitou grafiku a jednou za čas od toho utíkám a udělám volnou výstavu, a to vždy na určité téma,“ prozrazuje výtvarník s tím, že u volné tvorby se vždy snaží nadechnout k další práci. Výstavu nosil podle svých slov v hlavě téměř dva roky.

Žádné skici

„Její název je zavádějící, ale do určité míry jsem ji schválně takto nazval. Zoón politikon je vlastně člověk a společnost. Bez ní nemůžeme být a ona člověka, jak říkali sofisté, formuje k jeho ctnostem. Zónn erotikon je tedy paralelou, v níž se snažím řešit graficky otázky vztahů, pocitů, vjemů a smyslů. Takže soubor mých kreseb je o naprosto subjektivních vztazích a pocitech, které vznikají přitom, když si lidé podají ruce, až po dotyky všeho druhu. Obrázky se nejmenují, protože pocity diváků mohou být také subjektivní a každý si vybere to, co je pro něj důležité. Navíc jsem pyšný na to, že jedno z mých vlastních zadání znělo: žádné skici! Vzal jsem bílý papír, pero s tuší a začal kreslit. Všechny tyto věci jsou přenesené přímo z hlavy na papír. Možná budou malíři a grafici namítat, že to má své chyby, například v kompozici. Přestože je tam pár obrázků, které bych tam nechtěl, dal jsem je úmyslně, abych zachoval soubor. Některé jsou příliš osobní a přesto jsou vystavené,“ přibližuje autor, jehož nová expozice nese pořadové číslo sedm.

První Křišťanova samostatná výstava postihovala téma životní prostředí. Její autor je však zastánce teorie, že životní prostředí není pouze „ochrana pampelišek“, takže se dotýkala širší problematiky nejrůznějších vztahů ve společnosti. Další výstava s názvem Dokumentace prezentovala koláže fotografické a malířské techniky.

Poté následovalo speciální Cvičení pro dvě ruce, takzvaná Bílá výstava, a objevila se výstava Zahrady, jejíž téma přetrvává v Křišťanových pracích dodnes: „Byly o tom, že člověk si vytvoří svoji zahrádku vztahů, ve které žije a kterou si musí pěstovat. Pokračovalo to výstavou Krajina, kde byly volné obrázky o vnějších vztazích, které se dotýkají zahrad. Tam jsem zpracoval podkladové koláže na počítači, a do nich jsem pak maloval a kreslil, “ vzpomíná grafik a výtvarník

Jaroslav Křišťan spolupracuje také s architekty, občas se vrací i k divadlu a výstavnictví statickou scénografií. Jedním z takto orientovaných projektů bylo dotváření designu interiéru foyer divadla Rozmanitostí v Mostě, do jehož prostoru navrhoval vizuálně a funkčně ojedinělé zařízení, sloužící jako první, druhé a třetí zvonění před představením. Z prací takzvané užité grafiky, určených pro veřejný prostor, lze jmenovat loga a logotypy desítek agentur, sdružení a firem s jeho grafickým rukopisem.

„Hodně si ale cením loga pro Národní bezpečnostní úřad, se kterým jsem si hrál přes rok. Dokonce jsem jim dělal návrh na stříbrnou raženou plaketu,“ podotýká s úsměvem Křišťan a dodává, že ačkoli pracuje s počítačem od devadesátých let, slovo počítačová grafika nemá příliš rád. „Počítač je dobře ořezaná tužka a tím to končí,“ uzavírá s úsměvem.

Výstava, kterou zaštítil svým jménem také hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník, potrvá v Galerii Hrozen do 13. září.

Jaroslav Křišťan

Narozen 25. listopadu 1948 v Počátkách, přes střední textilní a pedagogickou fakultu ukončil na divadelní fakultě AMU obor loutkařské scénografie. Po krátkém pobytu v divadle se věnoval dvacet let výstavnictví a užité grafice, pak grafickému designu.

Žije a hlavně odpočívá v Horní Svincích, pracuje v Českých Budějovicích a kde je třeba.