Desetičlennou skupinu sestavil Leonel Ó Zúniga, který na rodné Kubě studoval klasickou flétnu a kytaru, ale na pódiu předvedl, že mistrně ovládá také saxofon a violoncello.


Jste u nás v České republice poprvé ?
Ano, poprvé. Hrálo se nám tu velmi dobře, měli jsme moc milé publikum, ale těžko říct víc – jsme tu teprve dvanáct hodin. Ale každá země má své kouzlo a Česko není výjimkou. Určitě by stálo za to ho více poznat. Je to opravdu nejvýchodnějši část Evropy, kterou jsme navštívili, nepočitám– li Španělsko a Itálii, kde příští týden hrajeme na festivalu v Salermu.


A co vás zaujalo opravdu nejvíce?
Viděli jsme tu opravdu krásné ženy a dívky a samozřejmě výborné publikum.


Jsou čeští návštěvníci odlišní třeba od kubánských ?
Ano, české publikum je jiné, každá země ma svoji kulturu.


Jsou všichni členové kapely z Kuby?
Ano, všichni jsme z Kuby, ne všichni z Havany. Jsem jakousi ústřední postavou – šéfem, ale nevím, jestli mě pořád tak berou… Netušil jsem, jak mě tady místní publikum přijme. Máme dva druhy repertoáru, jeden tradiční kubánský – více taneční a druhý spíš ve stylu latin jazz…


Hráli jsme jazz a viděli, že speciálně české publikum chce tradiční kubánskou hudbu, takže jsme změnili repertoár i během hraní, abychom uspokojili očekávání a proložili to něčím tanečním, tradičním. Na to všichni zaberou vždycky.


Jak jste se poznali s Rudy Linkou ?
Osobně jsem ho neznal, ale naše manažerka ano. Poslala mu naše CD vyloženě na poslední chvíli, festival už byl uzavřený, ale jemu se líbilo, a tak jsme tady.


Jste emigranti, slyšela jsem, že žijete ve Španělsku…
Ano, máme jakési zázemí v Barceloně, ale jezdíme na turné a vracíme se na Kubu.


Co si myslite o politické situaci ve vaší zemi, jaké změny ji očekávají?
Jsem muzikant, politika mě nezajímá. Nevím, co bych k tomu řekl a vyjadřovat se k tomu nebudu. Politika je něco jiného, můj svět je hudba.