Když vešlo v září ve známost, že ředitel Jihočeské komorní filharmonie (JKF) rezignoval, byl označen za jednoho z hlavních viníků. Hejtman Jiří Zimola (42) ale odmítá, že by měl na rezignaci Vlastimila Ochmana jakýkoli podíl, naopak ho prý překvapila. V rozhovoru mluví i o vizích, co s orchestrem dál. „Mně by se strašně líbilo, kdyby existoval projekt vybraných pasáží z Mozarta, Smetany, Vivaldiho, ale i Chopina a dalších. Lidé by nebyli 'nuceni' poslouchat celou symfonii," říká jihočeský hejtman.

Zakladatel JKF Jaroslav Vodňanský prohlásil, že ředitel Vlastimil Ochman rezignoval 
z velké části kvůli vám. Že jste dal pokyn, aby ho lidé z odboru kultury přiměli k rezignaci. Tlačil jste na Vlastimila Ochmana?
Tak mě velmi mrzí ty opravdu lživé věty, které jsem si musel na stránkách Deníku z úst bývalého ředitele JKF Jaroslava Vodňanského přečíst. Já jsem se samozřejmě proti těmto větám ohradil 
a mohl jsem se bránit i jinak, nicméně mi to nepřišlo až tak důležité. Je to lež a prosil bych pana Vodňanského, aby napříště vážil slova. Za odvoláním pana ředitele Ochmana jsem nestál ani na okamžik 
a pokud se někdo, v nějakých soukromých rozhovorech, odvolával na nějaký můj názor nebo použil mé jméno, může mě to maximálně mrzet, ale těžko s tím můžu něco dělat. Já prostě neovládám 630 000 Jihočechů…

Ale krajský odbor kultury nemá 630 tisíc zaměstnanců.
Ale to je to samé. Kulturní odbor sice spadá v konečné fázi i pod hejtmana, ale já nemohu odpovídat za zaměstnance tohoto odboru. Když dostanu jasný důkaz, že někdo z mých kolegů z kulturního odboru řediteli Ochmanovi vyhrožoval, odkazoval se na můj názor a mým jménem ho žádal o rezignaci, tak z toho samozřejmě vyvodím jasné důsledky. Ale zatím jsou to jen tvrzení pana Vodňanského. Já bych to měl velmi rád podložené, protože jinak s tím nemohu nic dělat. Znovu opakuji: já jsem nikoho z mých kolegů o rezignaci Vlastimila Ochmana nežádal, žádný telefon, abych někomu něco nařizoval – jak píše pan Vodňanský – jsem nezvedal.

Rezignace Vlastimila Ochmana vás tedy překvapila?
Pro mě byla opravdu překvapivá. Tak, jak mám informace, ze kterých jsem vycházel, to byla skutečně dobrovolná rezignace. Když jsem se 
o ní dozvěděl, požádal jsem své kolegy z odboru kultury, aby 
s ním jednali a aby vedl JKF do té doby, než se nám podaří najít někoho jiného. Čili já jsem byl ten, který naopak žádal, aby rezignace nebyla v řádu dnů, ale v řádu měsíců, aby bylo převzetí plynulé. To se nám podařilo, pan Ochman končí k 30. prosinci.

Kauza v datech5. srpen 2013
Rada kraje přijala rezignaci Vlastimila Ochmana na pozici ředitele Jihočeské komorní filharmonie (JKF)

9. září 2013
Deník přináší vyjádření ředitele Jana Talicha i Jiřího Zimoly.

18. září 2013
Jaroslav Vodňanský, zakladatel JKF, říká, že k rezignaci byl ředitel donucen a hodnotí to jako nemorální a hnusné.

19. září 2013
Jiří Zimola označuje slova Jaroslava Vodňanského za osočování a plivnutí bez znalosti věci.

25. září 2013
Vlastimil Ochman říká, že za jeho rezignací jsou zájmy politiků a lobbistů. Podle Vodňanského je strůjcem aféry Jan Talich (ten žádost Deníku o rozhovor opakovaně odmítl – pozn. red.). Krátce na to reaguje koncertní mistr JKF Martin Týml, žádá hráče, aby se nevyjadřovali, a vyjadřuje podporu Janu Talichovi.

30. září 2013
Končí možnost přihlásit se do konkursu na nového ředitele. Na kraj dorazily čtyři přihlášky.

Nicméně: v září jste se vyjádřil, že filharmonie by měla být víc vidět, že nestačí koncert k výročí války. Přitom podle Vlastimila Ochmana odehraje JKF ročně asi 80 koncertů, což je docela dost.
Já uznávám, že orchestr pracuje. Otázka je, že můžete pracovat a vaše práce není vidět, nebo můžete pracovat možná i méně a má to mnohem větší efekt. To bych očekával od nového vedení filharmonie: že si stanoví priority. Jaké skupiny posluchačů by měla oslovovat? Nakolik by měla přicházet s novými projekty, které mohou otevřít cestu za hranice kraje, a to nejenom po České republice. Nakolik by měla být reprezentativním souborem Jihočeského kraje, aby vystupovala na zahraničních cestách spjatých s partnerstvím kraje? Čárku za to, že udělám koncert nebo výstavu, umím udělat taky.

Jaký nový projekt JKF by se vám líbil?
Mě jako laika dokáže orchestr oslovit novými projekty, jako byla spolupráce se skupinou Nezmaři, kdy udělali nová aranžmá nezmarských skladeb a zaujali. Dodnes si vzpomínám na vyprodané koncerty, nejen na Okolo Třeboně, kde byla filharmonie najednou strašlivě vidět a kde si to folkaři, kteří normálně nemusí přijít na koncert vážné hudby, opravdu užívali. Tohle by se mi líbilo. Fakt nejsem zastáncem toho, že filharmonie ze sebe musí dělat šašky, že se musí převlékat a brát si červené klaunské nosy. To ne. Z druhé strany: když i Anglická královská filharmonie může spolupracovat s Queeny, tak nevidím žádný důvod, proč by nemohla i JKF spolupracovat s někým obdobným.

Posloucháte vážnou hudbu?
Já mám vážnou hudbu rád. Věřte, nebo ne, mnohdy si u ní v autě odpočinu víc než u nějaké moderny, mám rád Mozarta, Vivaldiho. Každý z nás má oblíbené některé části klasických děl a mně by se strašně líbilo, kdyby existoval projekt vybraných, 'nejprofláknutějších' pasáží z Mozarta, Smetany, Vivaldiho, ale i Chopina a dalších. Lidé by nebyli 'nuceni' poslouchat celou symfonii. Stejně vždy čekají na pár minut té zásadní pasáže. Proč neudělat něco takového? Přiblížit vážnou hudbu lidem jako jsem já a také mládeži.

Mimochodem: kdy jste byl naposledy na koncertě JKF?
Naposledy 30. června na náplavce. Tehdy jsme zařídili vystoupení JKF v takzvaném prime time, což snad svědčí 
o tom, že mi není filharmonie vůbec lhostejná, že to rozhodně není popelka, kterou bych opomíjel. Vůbec ne. Na tomto koncertě jsme dokázali zařídit pro JKF možná 20 tisíc posluchačů v osm hodin večer. A ne každá filharmonie si může dovolit takové předskokany jako jsou Wohnouti (úsměv).

Nakolik budete ovlivňovat výběrové řízení?
Já nejsem členem výběrové komise a jsem naopak rád, že v ní jsou i lidé z branže. Tuším, že čtyři odborníci, na jejichž názor by zbývající členové komise měli dát. Nechám se informovat, koho komise doporučuje, a věřte, že ani poté nebudu do výběru zasahovat – pokud budu cítit, že výběr byl hodně většinový, že to nebylo na vážkách. To bych se pak musel ptát, proč je tam rozpor. Očekávám, že se komise dokáže, když ne jednohlasně, tak aspoň ve velké většině, shodnout na nejlepším kandidátovi a chci slíbit, že ho pak budu naprosto respektovat.

Před dvěma lety chtěl Vlastimil Ochman spolupráci s Janem Talichem ukončit. Zasahoval jste do jejich sporu?
Tehdy jsem se seznámil 
s názory obou stran a měl jsem za to, že víc než o nějaký odborný problém jde o osobní záležitost. A nechtěl jsem připustit, aby sympatie nebo antipatie hrály v další činnosti JKF zásadní roli. Proto jsem se pokusil do celé věci zasáhnout a vyřešit ji smírně: ředitel Ochman zůstal na svém místě ředitele, ale požádal jsem ho, aby zrevidoval své rozhodnutí neprodloužit smlouvu šéfdirigentovi Janu Talichovi a aby se pokusil najít nějaký modus vivendi 
a společnou řeč.

Čím vás Jan Talich přesvědčil?
Především je za ním jméno. To je nutné si říci. Jako Jihočeši s ambicí dalšího rozvoje JKF nemůžeme hazardovat 
s tím, že se kvůli osobním antipatiím rozloučíme s nositelem tak významného jména. Ale o jméno nejde až tak zásadně. V době toho vrcholícího sporu jsem měl možnost hovořit s oběma aktéry. Jan Talich mi představil svůj projekt. 
A ten byl založen na dlouhodobé práci s tělesem, partnerství se zásadními donátory, sponzory a mecenáši. Na tom, že se budou hledat cesty, jak oslovit nové publikum. Projekt Jana Talicha se mi líbil.

Je pro vás přijatelná jedna z jeho vizí, že by se z JKF stal větší orchestr?
Ano. Bavili jsme se i o této možnosti. Po vzoru některých jiných krajů jsme si říkali, že by si možná i jižní Čechy zasloužily větší těleso. Ale současně jsme si oba uvědomovali, že to znamená mnohem větší peníze na provoz tělesa, které by se muselo doplnit o dobré hudebníky. Jde o to, zda jimi jižní Čechy disponují, zda se najdou noví posluchači, zda a jak se změní repertoár, jaká bude činnost orchestru mimo území kraje, jak si na sebe dokáže vydělat. Čili: leželo to na stole, možná, že to na stole stále ještě může ležet, ale chtělo by to rozhodně dopracovat.

Máte vyjasněné, kde by větší filharmonie působila?
Je naprosto jasné, že prostory sálu v Jeremiášce by pro takové těleso byly nedostatečné. Je vůbec otázka, zda jsou tyto prostory vyhovující pro nynější filharmonii. Já jsem se několikrát vyjádřil a jednal jsem o tom i s českobudějovickým primátorem, že si jako stálé hostující místo filharmonie dovedu představit Kulturní dům Slavie. Patří městu 
a měl by se rekonstruovat, na čemž by se mohl zčásti podílet i Jihočeský kraj, výměnou za to, že by tam orchestr působil.

S rejnokem Jana Kaplického nepočítáte?
Mně se myšlenka rejnoka upřímně líbí. Je to nadčasová záležitost. Ne každé město se může pochlubit stavbou Jana Kaplického. Jsem přesvědčen, že tak jako svého času významní architekti pozvedli Hradec Králové, by se za několik desítek let mohlo říkat, že tehdy vedení města a kraje bylo nadčasové. Takže proč ne.

Věříte, že si na sebe rejnok vydělá?
V tom je problém. I když bych chtěl věřit, že se dá postavit, tak bych se velmi obával toho, jak ho provozovat. 
A zatím mě projekt pana Kazila nepřesvědčil, že by to mohlo fungovat. Já se bohužel domnívám, že České Budějovice nedisponují takovým množstvím kulturychtivého posluchačstva, a tudíž se obávám, že by si na sebe rejnok nevydělal. Jiná otázka je, pokud by se projekt obohatil o jiné aktivity, kdyby se tam třeba mohla přestěhovat Jihočeská vědecká knihovna. Pak by mohl pomoci i kraj. Ale zatím jsem nic takového od pana Kazila a jeho kolegů neslyšel.