V březnu skončí velká přestavba Jihočeského muzea (JM) a s ní po 
23 letech ředitel Pavel Šafr. Jeho nástupce vybere sedmičlenná komise ze tří adeptů. Ti se přihlásili do výběrového řízení, jež vypsal zřizovatel muzea, Jihočeský kraj. Deník zjistil, že mezi zájemci je František Štangl (52), bývalý krajský radní pro kulturu a náměstek Jiřího Zimoly. Komise rozhodne v druhé polovině ledna, nový ředitel nastoupí nejpozději začátkem dubna. Jeho hlavním úkolem bude připravit nové expozice.

Všichni tři uchazeči (jména kraj nezveřejnil – pozn.red.) jsou Jihočeši. O favoritovi je jasno. „Musím popravdě říct, že jeden vyniká nad všemi, zejména v tom, co jsme požadovali, a to je analýza. Jedna přihláška je zpracovaná naprosto exkluzivně a dá se z ní vycházet jako z budoucí koncepce Jihočeského muzea. Další dva kandidáti pro mě proto stojí trošičku níž, ale to neznamená, že nás nepřekvapí u ústního projednávání,“ řekl Patrik Červák, šéf krajského odboru kultury 
a památkové péče.

Do výběrového řízení na ředitele Jihočeského muzea se přihlásili jen tři lidé. Na snímku vlevo Patrik Červák, šéf krajského odboru kultury a památkové péče, vpravo František Chrastina z krajského odboru kultury.Podle informací Deníku je oním 'exkluzivním' František Štangl. Kraj to nechce komentovat, slova Patrika Červáka tomu ale nasvědčují: „Ta přihláška mě zaujala podrobností, jasnou vizí, je vidět, že je to člověk, který se tomu hodně věnoval.“

František Štangl chce využít zkušenosti, jež získal v politice. Sbírky JM hodnotí jako mimořádné. „Jihočeské muzeum by mělo nadále zachraňovat věci pro budoucí generace, starat se o sbírky a prezentovat navenek, aby nové expozice lidi oslovily a přitáhly," nastínil.

Přihlásili se jen tři lidé. 
O místo ředitele Jihočeské filharmonie přitom stáli čtyři, šéf Alšovy jihočeské galerie se vybíral z jedenácti. Historik umění Hynek Látal to přičítá poměrům v JM. „Potenciální uchazeči cítí, že Jihočeské muzeum je podobně jako Alšovka nebo filharmonie velmi zkostnatělá instituce se zaběhnutými pořádky. Je jasné, že by bojovali s molochem. Nikomu se tam nechce, protože to vyžaduje pronikavé změny, které se ne vždy mohou povést,“ řekl Hynek Látal.

Více informací v pondělním Deníku