Hostinec Weselka v Holkově stihli opravit, stáje chátrají

Zdánlivě je to smutný pohled. Vevnitř se patrně zabydleli bezdomovci, na zemi se válí prázdné lahve a plechovky od konzerv. Boční zeď obrůstá popínavá travina, dojem násobí chátrající zastávka ČSAD: zrezlá červená tabule s příjezdy a odjezdy autobusů, kulatý znak firmy nakřivo. Pečlivější průzkum však dává naději: střecha někdejšího zájezdního hostince Weselka, kde fungovala přepřažní stanice koněspřežky, je nová 
a dům v základech opravený, včetně věžičky.

Stojí na křižovatce silnice 
z Velešína do Českých Budějovic a z Římova do Českého Krumlova, pár metrů od železničního přejezdu. Zájezdní formanský hostinec zde podle pramenů stál již koncem 
16. století. Váže se k němu hodně pověr, mezi místními se traduje, že odsud vedou chodby až na hrad do Velešína, nebo že zde mordovali formany, jejichž těla zahrabali ve sklepě. „Je to romantické, hezky se to poslouchá, ale je to naprostý nesmysl,“ říká historik Ivo Hajn.

Železniční společnosti, která koňku provozovala, dům nikdy nepatřil. Stavitel koněspřežky, František Antonín Gerstner, se snažil co nejvíc šetřit. „Víme, že nechtěl původně stavět kamenné strážní domky, ale dřevěné. Ve výpočtech mu vycházelo, že v těchto místech by měla vzniknout přepřažní stanice, byly přibližně 20 kilometrů od sebe,“ říká Ivo Hajn.

Tou dobou tady už hostinec stál. Tak si železniční společnost prostory pronajala a zařídila kancelář. Bydleli a pracovali tu drážní strážník, cestmistr i přednosta stanice, kterému pomáhal stájník.

Hostinec fungoval až do poloviny minulého století, pak se proměnil na prodejnu Jednoty. Ještě v 60. letech se tam bydlelo, ale stavba chátrala. To se změnilo začátkem nového milenia. V době, kdy střední štít byl spadlý a hostinec se podobal ruině, začala oprava, kterou iniciovali Karel a Václava Benešovi, noví majitelé. Podařilo se sehnat peníze 
z českých grantů, například 
z Programu záchrany architektonického dědictví a dnes má dům novou střechu, římsy i pěkně opravenou věžičku. Bohužel však schází kapitál, aby se pokračovalo.

Hostinec Weselka měl vlastní stáje. Jenže ty díky koněspřežce přestávaly stačit, 
a tak se dnes naproti rozpadá další budova. Jde o stáje určené pro koňku a dimenzované na 40 koní.

Nejasno je kolem data jejich vzniku. Předpokládalo se, že  byly postavené okolo roku 1836, což je zhruba období, kdy se dřevěné stanice koněspřežky předělávaly na kamenný základ. I zde je patrné smíšené zdivo. Jenomže. Z roku 1842 se dochovala zpráva, kde se píše, že železniční společnosti 
v Holkově nepatří nic, že cestmistr i drážní strážník bydlí 
v zájezdním hostinci, kde jsou ustájeni i koně.

„Můj osobní názor je, že stáje vznikly až někdy po roce 1850. Z toho prostého důvodu, že výkony koněspřežky tehdy dramaticky narostly. Je to období, kdy i v Kerschbaumu přestavěli, rozšířili a o patro zvedli stáje,“ říká Ivo Hajn.

Dnes je při pohledu na tento zbytek národní kulturní památce člověku skoro do breku. Od silnice se dá vejít dovnitř, kde se povalují žebřík, trámy, prkna i zdivo. „Přijde jeden těžký sníh a máme po kulturní památce,“ glosuje Ivo Hajn. Možná zde stávala také kovárna, což ale nelze doložit.

Tajemno vládne také kolem samotného strážního domku 
v Holkově. V soupisu památek 
z roku 1925 je psáno, že je 
u vjezdu do areálu. „Bohužel popis je tak laxní, že je otázkou, kde stál,“ komentuje to Ivo Hajn.

Pravdě se podle něho nejvíc blíží verze, že jde o domeček 
u přejezdu, který má jednu zeď ze smíšeného zdiva. Ačkoli budí dojem, že je mladší 
a přední část je navíc vyzděná. „Nejvíc tomu odpovídá, jenže si nezachoval absolutně žádné parametry a je otázka, jestli byl přestavěný. Také nevíme, jestli v roce 1825 nemysleli vjezd do areálu u nádraží. Tam jsem ale žádný, který by se tomu blížil, nenašel,“ říká historik a speciaista na koněspřežku.

Na jedno z důležitých center slavné koněspřežky dnes upomíná jen cedule s nápisem Holkov. Místo si sice zachovává silného genia loci – stačí na chvíli postát u studny, fantazie se rozběhne a za chvíli je skoro slyšet koňská kopyta. Jenže jen představivost případným turistům zcela jistě nepostačí, a dokud se neseženou peníze na další aktivity, prázdných lahví bude patrně stále víc.