Marie Kovářová, Strakonice

V začátcích svojí kariéry, před více než čtyřiceti lety, bydlel Karel Gott v Praze Kobylisích. Já jsem bydlela blízko něj, tehdy mi nebylo ani patnáct let. Se svou kamarádkou, také jeho obdivovatelkou, jsem často chodívala pod jeho okno a sledovala jsem, jestli se pohne záclona a my zahlédneme našeho milovaného Káju. Při našem hlídkování jsme často viděly jeho otce, vysokého fešného pána v klobouku, když chodil na procházky s jejich psem.

Jednou jsme si připravily památníky a odvážily se zazvonit na zvonek s jmenovkou "Karel Gott". Z domku vyšla jeho maminka a měla pro nás puberťačky a fanynky Karla Gotta laskavé pochopení a k našemu překvapení nás pozvala dál. Vedla nás do prvního patra, vešly jsme do předsíně a z jedné místnosti se ozývala hudba z magneťáku. Maminka zaklepala na dveře a v nich se objevil usmívající se božský Karel. Byl k nám velmi milý. Do památníku mi napsal cenné věnování: Marii z celého srdce Karel Gott. Byla jsem v "sedmém nebi".

I teď po dlouhých letech na osobní setkání s Karlem Gottem vzpomínám. Potom jsem ho ještě vídávala v Apollu a v Lucerně, ale setkání s ním přímo v jeho bytě bylo nepřekonatelné. Tenkrát jsem si neuměla představit, že bude náš nejoblíbenější a nelepší zpěvák tak dlouho zářit a já pevně doufám, že nám bude zpívat ještě dlouhá léta.