Ke 105. výročí narození spisovatele a vedoucího legendárního skautského oddílu Hochů od Bobří řeky připravilo Prachatické muzeum unikátní výstavu. Má název Jaroslav Foglar a Prachatice a zachycuje spisovatelův vztah k jižním Čechám. Organizátoři zkompletovali dosud nepublikovanou Foglarovu korespondenci s mládežnickými kluby z celého jihu.

Ve dvou výstavních místnostech jsou dopisy, které psal prachatickému klubu Černých panterů a mysliveckému oddílu Vyder. „Byli jsme s ním v kontaktu od svých dvanácti let, vlastně po celý jeho život," vzpomíná Karel Kadlec, syn tehdejšího vedoucího.

Jeho kamarád Martin Machart vypravuje, jak Foglar klubu trpělivě v dopisech i během návštěv odpovídal na všemožné klukovské dotazy a pomáhal jim třeba v otázkách plnění skautských zásad. Dokonce přidával i rady o tom, jak na sebe neupozornit bezpečnostní složky tehdejšího režimu.  „V časopisu, co píšete, nesmí být ani slůvko 
o junáctví, je to velmi nežádoucí a mohlo by to způsobit vám i třeba vašim rodičům mnoho nepříjemností. Také neorganizujte žádné kroužky, pracujte jen ve svém klubu," píše literát v jednom z dopisů.

Právě prachatickým hochům Jaroslav Foglar radil s vydáváním časopisů Bobřík, Jestřáb a Černá hora a hlavně je povzbuzoval v jejich literárním snažení. Své povídky mu posílal i budoucí spisovatel David Jan Žák. „Jestřáb mi 
v dopisech předával své zkušenosti a později během našich setkání mě nabádal, abych se nevzdával, že výsledky se dostaví. Byl mým prvním editorem a rádcem. Jen díky němu jsem pravidelně psal různé črty, povídky i básně, a taky maloval. Dodával mi odvahu," říká Žák. Ten právě dokončil nový román o agentu chodci a legendárním převaděči 50. let Josefu Hasilovi. (Román vydá začátkem října nakladatelství Labyrint – pozn. redakce)

Návštěvníci si na výstavě mohou prohlédnout také dobové kroniky oddílů, deníky Foglarových obdivovatelů, jejich oboustrannou korespondenci s autorem či komiksy. Expozice nabízí i pokusy 
o kreslený seriál Rychlé šípy od různých výtvarníků, dále parodie a příběhy, v nichž Mirek Dušín se svými kamarády vstupuje do Československého svazu mládeže a společně se svazáky budují stavby rodícího se socialismu.

Jednu místnost zdobí komiksy, které kreslili studenti Česko-anglického gymnázia 
v Českých Budějovicích. Na své si přijdou i milovníci ilustrátora Zdeňka Buriana. Na výstavě totiž nechybí ani knižní obálky, které maloval pro snad nejslavnější foglarovky – Hochy od Bobří řeky a Chatu v Jezerní kotlině.

Návštěvníci si také mohou přečíst rozhovory a novinové články, které ukazují Foglarovy vazby k jihočeskému regionu, ale nejdůležitějšími exponáty jsou přece jen jeho dosud neznámé dopisy se členy klubů. „Otec Rychlých šípů měl na jižní Čechy silné vazby. Šumavská příroda jej inspirovala k sepsání několika dobrodružných příběhů. Tábořil totiž díky Strýčku Tomovi, jeho kolegovi z redakce, v Zátoni. V kronice Hochů od Bobří řeky se dočtete, že tam tehdy byla úplná divočina," doplnila Lenka Šobrová z Prachatického muzea.

David Jan Žák, který Foglara navštívil měsíc před jeho skonem v pražské Thomayerově nemocnici, dokonce pořídil jeho poslední rozhovor. „Měl naplněný a plodný život. Jediné, čeho litoval, bylo to, že nikdy nezaložil vlastní rodinu. Dokonce mi říkal, že by ještě jednou chtěl navštívit Český Krumlov, šumavské lesy a projet se úzkokolejkou," vzpomíná Žák.

Tato přání se však již nevyplnila. Jaroslav Foglar zemřel 23. ledna 1999. „V ten den jsem seděl na našem tábořišti a vzpomínal na něj. Nad hlavou mi kroužil jestřáb. Měl jsem pocit, že mě zdraví. Až večer jsem se dozvěděl, že přesně v tu dobu Jestřáb odešel do té nejvzdálenější Slunečné zátoky či Jezerní kotliny, kam už za ním nemohu," řekl Žák během vernisáže. Výstava potrvá až do konce září.