Společně s touto dřív tolik oblíbenou country stanicí zmizel také jeho humor z éteru, ale ne ze světa, což potvrdilo „Jenšákovo“ autorské čtení v českobudějovické kavárně Měsíc ve dne.

Věnujete se také v novém roce humoru?
Ano, i když nyní především kreslenému. Domnívám se totiž, že právě v současné době, kdy díky nejen počasí, ale také celosvětové krizi je potřeba udržet dobrou pohodu a úsměv na tváři. Dobrá pohoda sice souchotiny našich peněženek nevyřeší, ale lépe se ten stav snáší.


A nevylučují se vzájemně: humor a poetická romantika?
Neřekl bych. Smích udržuje dobrou náladu a moje básně z kategorie klasické, srozumitelné poezie mají ducha očistit, posílit a dodat citlivost. Je to podle mého názoru velmi potřeba. Když chátrá tělo, tak hned navštívíme posilovnu či maséra. Strádá-li naše duše, nepocítíme to, a tudíž pro ni nic neděláme. Proto morálka společnosti je na těžkém marastu a bude to horší.

Myslíte, že to verše mohou změnit?
Takový fantasta zase nejsem. Bohatě by mně stačilo, kdyby se negativní trend tímto způsobem alespoň přibrzdil. Zmizela ovšem z pultů knihkupectví klasická poezie. Nahradila ji moderní, která mnohdy stav deprese ještě umocňuje. Proto jsem se rozhodl věnovat se básním, které potěší, pohladí a něco dokážou čtenářům říci.

Kde si tedy čtenáři mohou koupit nějakou sbírku vaší poezie?
Teď jste mě rozesmála. Vydavatelé sáhnou spíš do oblasti drsných detektivek světových autorů, což jim zajistí komerční úspěch. Poezii domácích autorů nevydávají ze strachu z prodělku. Kultura ustoupila zisku. Proto dělám autorská čtení. A kdo chce, cestu za mnou a poezií si najde.