Krásný den, milí přátelé, čtenáři Deníku a čtenáři tohoto sloupku. Vrací se nám léto, a tak věřím, že mnozí z vás listují tiskem někde na břehu rybníka, nebo mám-li použít název jedné naší písničky, tak na břehu jezera.

Nemohu opomenut naše vystoupení v Batelově, kde se tuším již poosmé konal festival dechovek, který pořádá a zajišťuje vše, co je kolem potřeba, Jirka Cába, muzikant a organizátor a věčný optimista. Nevím, jak to všechno stihne, ale dokázal při tom ještě vystudovat vysokou školu, takže se omlouvám a přidávám k jeho jménu i titul inženýra.

Proč vám o tomto festivalu píši, není pouze Jirkův titul nebo že jsme se opět, a letos již podruhé, setkali s kapelou Bohumíra Kameníka na jednom pódiu, ale především to, že pro nás Jirka připravil opět vydařenou soutěž. Milí přátelé, již jsem pil zkysané mléko a zapíjel pivem, zatloukal hřebíky s vyoseným kladívkem nebo jezdil na kole, které mělo zatáčení opačně. Ostatně, to jsem vám již popisoval v některém z minulých sloupků.

Petr Shýbal, kapelník nejstarší jihočeské dechovky Babouci, musel na festivalu v Batelově soutěžit v jízdě na běžkách po asfaltu. Jel na jistotu s vědomím, že ještě hodinu pak bude muset hrát.Letos si Jirka vymyslel, že všechny tři kapelníky postaví na běžky a po rozehřátém asfaltu budeme běhat na lyžích. Já se přiznávám, že jsem již párkrát jezdil na lyžích, ale běžky jsem měl na nohách poprvé! Však mě také museli navléknout do vázání a pak vyprostit, neboť jsem neměl tucha, jak se s tím zachází. Po odpočítávání, které pronesl moderátor Luboš Jech, jsme vyrazili k nedaleko položenému kuželu, kde byla otočka a následovala cesta zpět. Já jsem si ovšem plně uvědomoval, že nejpřednější je zdraví a že musím ještě jednu hodinu odehrát, a tak jsem jel na jistotu. Druzí dva kapelníci se do toho ovšem vrhli se vší parádou a předběhli mě hned na prvním metru. Neměl jsem co ztratit, a tak jsem nelenil a po všeobecné výzvě, že jsem kužel objížděl z druhé strany, jsem se vrátil a objel ho ještě jednou. Jak to dopadlo i při druhém pokusu vás nechám hádat…

Můžete to vzít jako pozvánku na další ročníky a nebo jako nápad, se kterým můžete bavit své známé, třeba na rodinné sešlosti. Mějte se fajn a mějte na paměti, že život je hra a je ho třeba brát s úsměvem!

PETR SHÝBAL
Autor je kapelník nejstarší jihočeské dechovky Babouci