V loňské anketě se stal největším Čechem, ale známe ho vůbec? Jaký vlastně byl? Byl nevěrný císařovně? Jaké měl nemoci? Kolik dokázal ujet za den na koni? Kolik uměl jazyků? Kam chodil na toaletu? A jak vlastně za jeho vlády válčili rytíři? Jaké vybavení musel rytíř mít, jak se sedlal rytířský kůň a proč třeba nesměla být v turnaji kobyla? Kdo to byli psáři, bobrovníci, škorpioni? Jak se vyráběl pergamen, pečetila královská listina, jak se líčila císařovna nebo které služebníky měl král u císařského dvora? Tyto a mnohé další otázky zodpoví tvůrci projektu Faber Vladimír Pěnkava a Ivana Pěnkavová, kteří se už sedmnáct let cíleně věnují vytváření takzvané živé historie doby Lucemburských králů v Čechách.


„Nejprve jsme začali studovat řemesla, která jsme postupně rozšiřovali a v současné době máme kolem 30 řemesel. Proto nám vadí mystifikace pořadatelů, kteří lákají lidi na 200 nebo 300 řemesel na nějakém jarmarku, což z pohledu věrohodnosti není možné udělat,“ říká vystudovaný pedagog, přírodovědec, ekonom a oganizátor v jedné osobě Vladimír Pěnkava, který vždy zakouší poznatky ze života středověkého člověka na vlastní kůži. „Jezdím na koni, abych byl dobrý jezdec, sekám sekerou, píšu brkem a snažím se proniknout do nejrůznějších postav, ať je to kat, sedlák, řemeslník nebo arcibiskup,“ dodává Pěnkava.


Stejně jako při tematickém studiu řemesel zahrnuje dlouhodobý projekt získávání informací a poznatků z nejrůznější pramenů, odborných děl, archiválií, od historiků, kunsthistoriků, snaží se porovnávat nové hypotézy. O postavě Karla IV. čerpal Vladimír Pěnkava z velké řady Dějiny zemí koruny české, ale i od expertů, což byli především Kavka a Spěváček, kteří přinášeli dva pohledy: historický i archivnický.


„Ale Karlem IV. se zabývali také Kalista nebo Šusta. Němečtí historikové mu nadávali, že byl otčímem Svaté říše římské, protože se staral jen o Čechy, ale on byl byl po všech stránkách schopná osobnost a věděl, jak se starat o majestát. Současně šel do detailů, procestoval kus Evropy, byl schopný přejet ledovec nebo táhnout proti pohanům. Líbí se mi, že na něm můžeme uplatnit celý náš projekt, protože zasahoval do různých oblastí života a mě baví všechno: kovat s kovářem, připravit středověké žně nebo mluvit latinsky a staročesky. Baví mě poznávat složitost společnosti a světa a díky historii se to dá, ale je to finančně i časově náročné. Musíme na sobě neustále pracovat, proto je náš projekt během na dlouhou trať,“ přiznává autodidakt Pěnkava. „ Přesto ve středověku nežiju, ten je pro mě objektem předávání nabitých zkušeností a znalostí zábavnou formou laikovi,“ uzavírá.