Zcela vážnou tvář zachovával režisér David Dvořák, když s ironií v hlase vysvětloval, jak se bejbypankový kabaret Kašpárek v rohlíku, který má kořeny v loutkohře Jihočeského divadla, dostal letos před krumlovskou točnu. Při popisu toho, jak budou 'denní sytá verze a večerní speciál' s názvem Dneska to roztočíme vypadat, vtipkovat chvíli přestal. Ačkoli u bejbypankáče, který vymyslel i „incestní“ (tak o něm kritici psali) song Zamiloval jsem se do svý mámy, jeden nikdy neví.

Když se točna netočí

„Naše počáteční myšlenka byla, že točna se netočí a co s tím uděláme. Základní téma zní: Kašpárek na točně je odvrácená strana showbyznysu. Těší nás, že můžeme tak krásnému kolosu jako je Jihočeské divadlo uškodit,“ skončil svou promluvu opět v nadsázce Dvořák.

Děti, které si Kašpárka za tři roky jeho existence oblíbily, se v zámecké zahradě dočkají od června až do září nových scének a písní z obou desek. V Krumlově také zazní jediná nová letošní písnička, jíž pracovně říkají letní hit.

Scénu navrhne jeden ze slavných bejbypankáčů, Milan Cais z Tata Bojs. „Musí to být velká show,“ upozorňuje Dvořák. Slibuje i minipředstavení uvnitř kabaretu samotného. Založí ho na improvizaci, kterou rozehrají tři lidé v popelnicích. Ostatně, o popeláři má Kašpárek jednu z povedených písniček.

„Od vás si půjčíme toho Argentince,“ rozesmíval na tiskové konferenci šéfa opery Dvořák v narážce na sólistu v Donu Giovannim. Slzy málem tekly i vedení baletu, když si vyslechlo větu: „Baletky se tam bez mapy ztratí.“

Kašpárek v rohlíku vznikl v roce 2007 jako reakce na nedostatek kvalitních písniček pro děti. Původně kabaret jihočeské loutkohry se značně rozrostl: má na kontě dvě desky a nadchl tisíce lidí na festivalech. Postupně se do něj zapojila i řada známých muzikantů: David Koller, Tonya Graves, Márdi, Gipsy, Jan Kalina ze Sto zvířat, Milan Cais, Jarda Svoboda z Trabandu i Blanka Šrůmová.

Prča, čurina, bžunda

Cože je to ten bejbypank? Takto odpovídají autoři: „Samozážehové pohnutí mysli uvnitř hlavy. Neurochirurgové nalezli jeho centrum nedaleko podvěsku mozkového (stačí zahnout za předním mozkovým lalokem doleva, sjet o patro níž výtahem a držet směr podle KFC na centrum Skákání do řeči). Jinými slovy: velký se baví jako malý za přítomnosti malých a malý se baví jako vždycky, i když se občas za velké stydí. Prostě prča, čurina, bžunda bez rozdílu centimetrů a věku.“

Rozkošně bláznivá partička má nyní vyprodáno na Nové scéně Národního divadla. Podobné to asi bude v létě na točně. Plán má Kašpárek typicky pankáčský. „Smazat hranice tak, že nikdo neví, kdy představení skončí, jestli další herec není v jejich autě.“