Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když je muzikant bohém, hudba má šmrnc

České Budějovice – S ředitelem budějovické konzervatoře Petrem Riesem o oslavách 20 let, povodních, Malhockých i Jethro Tull

18.11.2010 1
SDÍLEJ:

Petr Ries (54), ředitel českobudějovické konzervatoře, která dnes slaví koncertem 20. narozeniny. Z kantora se stal úředníkem, a na svou příčnou flétnu už proto moc času nemá. Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Přežila povodně i velké tlaky konkurence. Budějovická konzervatoř ve čtvrtek slaví 20 let koncertem v síni O. Jeremiáše, kde od 19 hodin zahraje řada sólistů, žesťové kvinteto i flétnové kvarteto. Školu se 171 žáky vede Petr Ries. „Ve statistikách úřadu práce jsme vždy patřili k těm nejlepším,“ říká čtyřiapadesátiletý rodák z Nového Jičína.

Jaké je to slyšet denně v práci hudbu? Netoužíte po tichu?
Já už to tak nevnímám. Jedině, když slyším něco ze svého oboru, příčnou flétnu, tak přemýšlím, kdo to je, ale dole pod ředitelnou máme třeba akordeony a to už beru jako kulisu, jako když má někdo v práci puštěné rádio.

V jakém stavu byla škola, když jste ji přebíral v roce 1998 po Janu Doležalovi? A proč jste do toho tehdy šel?
Měli jsme obavy, aby nepřišel zvenčí nějaký manažer, který by nerozuměl muzice. Snažil jsem se jako tehdejší zástupce někoho sehnat, ale všichni to odmítali. Škola měla starosti s tím, že jsme sdíleli areál bývalé krajské politické školy s teologickou fakultou a vznikaly spory, kdo bude platit provoz budovy atp. Tak jsem rozhodl, že se úplně rozdělíme.

Zaujalo mě, že jste ve prospěch školy obětoval pracovnu a novou si vytvořil přepažením části chodby.
Měl jsem původně nádhernou obrovskou ředitelnu s křídlem, to je teď děkanát fakulty. Ale myslím si, že než odejdu do důchodu nebo budu odvolán, všechno ještě zvládnu dobudovat. Máme kolektivní učebny v bývalé tělocvičně, nejvíc učeben jsme udělali z knihovny. Dnes máme naději, že nad pavilonem F se udělá přístavba s učebnou pro pohybovou výchovu a sborový zpěv. Snažíme se objekt zateplovat, udělali jsme rozvody vody, střechy, moc se těším na nové fasády. I když jsem v osobním životě nikdy nic nepostavil, vždy jsem bydlel v nájemním bytě.

Potvrzuje se, co jsem zaslechl, že je z vás spíš stavební odborník a na hudbu nezbývá moc času.
Na cvičení na nástroj mi už opravdu nezbývá čas, ale ještě učím, i na ZUŠ, a moji žáci pořád vozí ceny. Nejúspěšnější rok byl loňský, kdy jsme vyhráli Concertino Praga a několik dalších soutěží.

V začátcích tlačila pražská konzervatoř na to, aby v regionech další nevznikaly. Jak konkrétně?
Třeba na stanici Vltava byl před léty rozhovor s řediteli pražské a brněnské konzervatoře, a ti tvrdili, že pro Českou republiku by stačila pouze Praha a Brno a že je to přepych, aby byla v každém kraji. Bylo to i z důvodů konkurence, budějovická konzervatoř vozí ceny z různých soutěží, její absolventi jsou se dostávají na vysoké umělecké školy. Klavíry máme vynikající i například některé smyčcové a dřevěné dechové nástroje.

A není to opravdu přepych?
U nás je hustá síť ZUŠ, je to naše rodinné stříbro. A nebylo by moc taktické je rušit, je statisticky dokázáno, že děti, které do nich chodí, nemají čas tolik zlobit. A pokud jde o konzervatoře, tak ve statistikách na úřadu práce jsme vždy patřili k těm nejlepším.

Tím se sice chlubíte i na webu, ale znám dost muzikantů, kteří se nechytli: pracují v realitách, sedí za kasou v obchodech… To je smutné, ne?
Naštěstí je široká síť ZUŠ a ty nám ze začátku školu rozebíraly, už od čtvrtého ročníku skoro všichni učili. Teprve teď začínáme mít obavy, že v některých oborech by to mohl být problém. Co se týká orchestrů, těch státních bude spíš ubývat, ale v ekonomicky vyspělých zemích, jako třeba Německu, má každé větší město svůj vlastní orchestr.

Ale Německo je o 40 let dál.
Toho jsem si vědom. My každý rok bereme jednu třídu a myslím si, že na Jihočeský kraj to není tolik.

Důležitý moment byla povodeň 2002, kdy vás 'dostala' spodní voda…
Přišlo to do suterénu, kde byla pianina, která nemají tak velkou cenu a byla pojištěná. Byla zatopena možná 30 centimetrů, ale totálně se potom zkroutily desky a vše bylo na odpis. Stejně jako elektronické varhany asi za půl milionu. Tenkrát pomáhali studenti i kantoři, lidé nám chodili spontánně pomoci.

Největší nával byl při posledních přijímačkách na zpěv. Jak potenciální zpěváci ale končí, nota bene, když tu máte jen operní zpěv?
Část učí, hodně jich je v divadelním sboru, ale jsou tam i výrazné osobnosti jako Aleš Voráček, po kterém pošilhává Národní divadlo. Ale my jich tolik nebereme, z 30 přijatých je to pět, šest zpěváků. Abychom nebrali talenty kvůli obavě, že se neuživí, to ne.

V nových oborech máte saxofon, zobcovou flétnu – tu kvůli potřebě aprobovaných učitelů na ZUŠ – ale zaujala mě skladba. To ji chce tolik patnáctiletých lidí studovat?
Většinou jsou to mladí hudebníci, kteří ji mají jako druhý obor. Třeba klavíristka Barbora Brabcová, která teď vyhrává soutěže a skládala už na základní škole. U skladby je to ale hodně ošemetné. S velkou pompou zakončí třeba AMU s červeným diplomem, ale co dál? Většinou jdou učit hudební teorii…

Jaký tu vlastně máte nejdražší nástroj?
Chtěli jsme mít klavír, ale v ROPu nám to nevyšlo, měl to být Steinway za 3,5 milionu. Naše klavíry mají milionovou hodnotu a žáci mají stříbrné flétny kolem 200 tisíc. A potom varhany, které jsme pořídili za demontáž a odvoz z jednoho německého města. Vyšly na milion, ale nové by stály sedm.

Jako škola jste se také zapojili do smutné kauzy vraždy manželů Malhockých, a to nejen finančně…
Hodně se angažovala kolegyně kytaristka Vilma Manová. Oběma dcerám jsme zajistili ubytování, jsou v kolektivu a ne samy v bytě, kde se stala ta hrozná věc. Dělala se sbírka, vybraly se desítky tisíc a ještě jsme sjednali bankovní konto.

Když jsme u jmen: těch úspěšných absolventů máte celou řadu. Ale je někdo, komu jste hodně věřil, ale svůj talent promrhal a zklamal vás?
Talent je nejdůležitější, ale kdo pak nemá píli… Měli jsme tu i průšvihy, že to byli mimořádně talentovaní muzikanti, kteří museli skončit, začali mít třeba potíže s braním drog.

Platí úměra, že čím úspěšnější absolvent, tím větší slušňák, anebo může být skvělý hudebník i velký bohém jako třeba fagotista Jan Hudeček?
Pro muziku je bohém, pokud je dostatečně pilný, výhoda. Je to tam pak slyšet, hudba má správný šmrnc a na výkonu je to znát. A když je někdo hodně dobrý, ale hudební projev má zpátky, protože je introvert, zážitek z hudby není takový.

Byl moment, kdy jste si říkal: končím?
První dva tři roky jsem těžce nesl přechod od kantora na úředníka, který jen chvilku může někoho učit. Naštěstí mám talentovanou žačku, Anežku Vargovou, ta mi dělá radost. Teď je u nás ve třetím ročníku, na tu jsem čekal 30 let a už asi takovou mít nebudu.

S flétnou jste začínal v 17 letech, kdy vás fascinovala hra Iana Andersona z Jethro Tull. Máte dnes vůbec čas si je poslechnout, stejně jako vaše oblíbené Collinse a Pink Floyd?
Určitě. Když si ráno rozcvičuji záda, mám 20 minut na to, abych si pustil něco, na co mám náladu. A potom v autě, když jedu sám někam dál. Na Jethro Tull jsem byl i dvakrát živě a byl jsem fascinován, jak Anderson úžasně ladí vzhledem k tomu, jak se u toho pohybuje a skáče. Dokonalé.

Na závěr: prozraďte čtenářům, komu se říká mezi flétnisty Rambo.
Jo, James Galway (úsměv). Je to jeden z mála flétnistů, který se živí tím, že hraje jen sólově, točí desítky CD, má 14 zlatých fléten a hlavně má obrovsky silný tón a velkou techniku.

Autor: Václav Koblenc

18.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Novou cisternovou automobilovou stříkačku pořídil městys Ledenice dobrovolným hasičům díky dotaci.

Hasiči mohou stříkat o sto šest

Zbraně z Prachaticka zajištěné Národní centrálou proti organizovanému zločinu z Českých Budějovic.
8

Muži z Prachaticka předělávali zbraně na střelbu dávkou a vyráběli k nim tlumiče

Zloděj zavítal do zahrádkářské kolonie

České Budějovice – Zloděj se vloupal do sklepa domku v zahrádkářské kolonii v ulici Vl. Rady. Majitelé objektu, kteří ho přijeli po čtrnácti dnech zkontrolovat, zjistili, že se na jejich zahradu dostala škodná.

Chovatelé v Horní Stropnici opět chystají společnou výstavu

Horní Stropnice - Již 3. společnou výstavu chovatelů z regionu chystají v Horní Stropnici.

Lidická třída je znovu otevřena

České Budějovice – Ve čtvrtek 19. října se znovu otevřela pro automobilový provoz celá českobudějovická Lidická třída. O několik dnů dříve, než se původně předpokládalo.

AKTUALIZOVÁNO

Superdebata Deníku: nikdo nechce vládu ANO. Ať už bez Babiše, nebo s ním

/SLEDOVALI JSME ON-LINE, GRAFIKA, VIDEO/ Pouhý den před sněmovními volbami se v redakci Deníku sešla desítka zástupců politických stran při předvolební superdebatě. Na přetřes přišla všeobecně probíraná témata - ať už elektronická evidence tržeb, přijetí eura či přijímání migrantů. Z odpovědí také vyplynulo, že favorit voleb ANO to bude mít v případě výhry s formováním vlády složité. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení